V tomto článku si ukážeme všechny místní speciality, co ochutnat na Sicílii, případně si je zde můžete uvařit. Tak jsme se ostatně chovali i my – něco jsme si koupili, něco zase udělali na apartámu.
🎒 Batůžek informací pro ty, co nemají čas
- Povinná snídaně nebo odpolední sváča granita s brioškou pěkně na stojáka.
- Povinný street food je arancini (za mě to není top záležitost, ale vyzkoušet ho určitě musíš, ať si uděláš názor)
- Povinný dezert je cannoli plněné pistáciemi nebo casadina Siciliana
- Nejlepší místa pro jídlo z ulice jsou trhy Ballarò a Vucciria (Palermo),nebo La Pescheria (Katánie)
- Večeře na Sicílii začíná v 20:00–21:00 – dřív budete v restauraci sami. Mimo sezonu to platí i v tento čas 😀
Ryba z ranního trhu v přístavu. Pistácie z Brontë pod Etnou, sklizené v září. To není marketingový slogan – to je filozofie, ze které sicilská kuchyně vyrůstá.
Proč je sicilská kuchyně jiná
Sicílie leží na křižovatce civilizací. Za posledních 3 000 let ji ovládali Řekové, Římané, Arabové, Normané, Španělé a nakonec Italové. Jo já vím, vyčerpávající. Každý tu zanechal stopu – ne jen v architektuře, ale přímo na talíři. Je důležité znát kontext pro pochopení významu jídel a chutí.
Arabové jsou gastronomicky nejzásadnější. Přivezli citrusy, mandle, pistácie, fíky, cukr, šafrán, skořici, rozinky a kuskus. Bez arabského dědictví by neexistovala granita, cassata ani pasta con le sarde.
Řekové přinesli olivový olej, víno a rybolov jako základ každodenního stolu.
Normané a Španělé přidali techniky konzervace masa a ryb.
Výsledkem je kuchyně, která nepoužívá mnoho koření, ale trvá na tom, aby každá surovina byla dokonalá. Street food zde není turistická atrakce, je to způsob života. Jasně, ve větších městech naleznete stánky s pizzou nebo kebabem, ale prim je úplně někde jinde.
Snídaně na Sicílii
Sicilská snídaně je vlastně typicky italská – jen s jednou výjimkou, která ji odlišuje od zbytku poloostrova.
Jak funguje sicilský bar
Bar v italštině není hospoda. Je to espresso bar, kde ráno dostanete kávu a cornetto. A je to místo, kde se snídaně jí vestoje u pultu. Tak to dělají místní: přijdou, dají si espresso, snědí cornetto a jdou dál. Za dvě minuty.
Pokud se chcete posadit, samozřejmě to jde – ale v některých barech za to zaplatíte příplatek zvaný coperto (více o tom níže). Snídaně v sicilském baru vyjde tak na 2-3 €. V turistické kavárně s posezením a výhledem na náměstí klidně trojnásobek. Například když jsme si dávali filtrovanou kávu, tak jsme jen za šálek zaplatili 4 €.
Cornetto je italská obdoba croissantu. nadýchanější, sladší, s náplní nebo bez. Nejoblíbenější varianty jsou pistáciové, čokoládové nebo s krémem (alla crema). V Sicílii jsou cornetta výjimečná – pistáciová náplň z místních pistácií je na jiné úrovni než kdekoli jinde. No a když takhle jíte ty cornetta a pak si chcete dát nějaký takový u nás doma, tak je vám smutno, jak je kvalita špatná.
A pak je tu ten sicilský bonus navíc:
Granita s brioškou
Toto je věc, která odlišuje Sicílii od zbytku Itálie. Granita je jemná ledová tříšť (ne zmrzlina, ne sorbet – něco mezi) s intenzivní příchutí. Brioška je nadýchaná sladká houska, do které granitu namáčíte nebo jíte vedle. Poprvé jsme ji ochutnali v Milazzo a bylo to skvělý!
A tato kombinace je na Sicílii tradičně snídaně. Ale.. může to být i dezert, odpolední svačina.
Street food – jídlo z ulice
Sicílie má jednu z nejbohatších street food kultur v celé Itálii. Jídlo z ulice je relativně levné, autentické a výborné. Nechoďte na Sicílii jen do restaurací – ochudíte se o fajn gastro zážitek. .
Arancini (nebo arancine)
Smažené rýžové koule obalené v trojobalu, plněné různými náplněmi. Jsou to asi ty nejznámější sicilské jídlo vůbec. Upřímně náš největší favorit to není. První jsme ochutnali na letišti v Katánii a asi jsme špatně vybrali.
Klasické náplně:
- Al ragù – masová omáčka s hráškem (tradiční Katánie)
- Al burro – máslo, šunka nebo bešamel (tradiční Palermo)
- Alla Norma – lilek a rajčata
- Moderní variace: pistácie, mořské plody, sýr
A teď ta věc, kvůli které se na Sicílii svářejí města: rod slova. V Katánii se říká arancino (mužský rod, tvar kužele jako sopka Etna). V Palermu arancina (ženský rod, kulatý tvar jako pomeranč). Tahle debata je vážnější, než by se mohlo zdát – je to věc regionální identity a místní si to pamatují.
Arancini jsou nejlepší čerstvě smažené a horké. Hledejte je na trzích a v malých obchůdcích, ne v turistických restauracích nebo právě na letišti 😀 Jinak už je příště do seznamu co ochutnat na Sicílii nezařadíte.
Sfincione – palermská pizza
Silná skoro až jako buchta, houbovitá pizza s rajčatovou omáčkou, cibulí, sardinkami nebo ančovičkami, sýrem caciocavallo a strouhankou. Nic jako neapolská pizza – je to samostatné jídlo se svou historií a hrdostí.
Pani câ meusa – jen pro odvážné
Palermský street food speciál – houska plněná vařenou hovězí slezinou a plicemi, osmahnutá na sádle, s ricottou nebo citronem. Zní to hrozivě, já vím, ale lidi to fakt v tom Palermu jedí.
Pokud nejste odvážný jedlík, nemusíte. Ale pokud ano – toto je autentičtější street food než kdekoli jinde. V Palermu jsou na to hrdí.
Cazzilli – bramborové krokety
Jednoduché a výborné krokety z bramborové kaše s petrželkou a pepřem, smažené dozlatova.
Kde hledat street food
Palermo je hlavním městem sicilského street foodu. Trhy Ballarò (nejrušněji během rána), Vucciria (dopoledne ryby, večer bar district) a Capo jsou povinné zastávky. Tady si dáte arancini, sfincione, pani câ meusa i čerstvé mořské plody u stánků. My jsme zkusili mix smažených mořských plodů za příjemných 6 € s bruschettou s rajčaty. Sedli jsme si opodál ke stolečku a pozorovali vjemy okolo nás.
Katánie má rybí trh La Pescheria poblíž Piazza del Duomo. Na všech trzích vám garantuju, že zažijete atmosféru jako z jiné doby – křičící trhovci, tuňáci velcí jako člověk, barvy a vůně, které si nesete celý den.
Co objednat v restauraci
Pasta alla Norma
Další must have jídlo, co ochutnat na Sicílii jsou těstoviny s rajčatovou omáčkou, smaženým lilkem (ach můj bože, jak já ten lilek miluju!), čerstvou bazalkou a strouhanou slanou ricottou (ricotta salata). Jídlo, které v sobě nese příběh.
Jmenuje se po opeře Norma od katánského skladatele Vincenza Belliniho. Legenda praví, že poté, co ji dramatik Nino Martoglio poprvé ochutnal, zvolal: „Je to opravdová Norma!“ – tedy mistrovské dílo.
Pasta alla Norma je na Sicílii všude, ale kvalita se liší. Klíče jsou dvě věci, které potvrzuji z domácího vaření: pořádně osmažený lilek (ne uvařený) a pravá ricotta salata – suchá, slaná, intenzivní. Ne čerstvá ricotta.
Pasta con le sarde
Těstoviny se sardinkami, divokým fenyklem, rozinkami, piniovými oříšky a šafránem. Pokud pasta alla Norma je sicilský comfort food, pasta con le sarde je kulinářská historie na talíři. Sardinky určitě do těstovin patří, na pizzu ne. Na to pozor, já si takovou dal v San Vito Lo Capo a už bych si to znovu nedal.
Busiate alla Trapanese
Top strop! Tohle si vaříme doma, respektive to pesto si přirpavujeme. Místní specialita severozápadní Sicílie – těstoviny busiate (spirálový tvar) s omáčkou pesto alla Trapanese: rajčata, mandle, česnek, bazalka, olivový olej. Bez parmazánu, bez piniových oříšků – jednodušší a svěžejší než genovské pesto. Typické pro oblast Trapani.
Caponata
Sicilská sladkokyselá zeleninová pochoutka z lilku, celeru, rajčat, oliv a kapary, dochucená octem a cukrem (agrodolce). Podává se studená jako antipasto nebo příloha. Každá sicilská rodina má svůj recept a každá tvrdí, že ten jejich je jediný správný.
Mořské plody a ryby
Na Sicílii jsou ryby čerstvé opravdu čerstvé – ostrov je obklopený třemi moři. Pesce spada (mečoun) se opéká na oliváči, griluje, marinuje nebo připravuje alla ghiotta s rajčaty, olivami a kapary. Tonno (tuňák)je sezónní lahůdka jarního a letního období.
Mořské plody (frutti di mare) jsou nejlepší v přístavních restauracích Katánie, Syrakus a Trapani. Jednoduché přípravy s olivovým olejem, česnekem a citronem jsou na Sicílii nadřazené složitým omáčkám.
Pizza na Sicílii
Pizza na Sicílii je jiná než neapolská a rozhodně patří mezi jídla, co ochutnat na Sicílii. Je silnější, nadýchanější, s více těstem a místními surovinami. Sicilská pizzerie jsou skvělé a rozhodně stojí za vyzkoušení – jen nečekejte tenké neapolské těsto.
Za nás můžeme doporučit pizzu pistachio (mortadella, burrata, smetanový základ a pistácie).
Sladkosti – na to se nezapomíná
Sicilské sladkosti jsou proslulé po celé Itálii a i kvůli nim jsme na Sicílii taky jeli! Bez jediného ochutnání nové dobroty, by mi Zdéňa neodpustila hodně dlouho.
Cannoli
Křehká trubička (scorza) plněná sladkou ricottou (impasto) se skořicí a kandovanou pomerančovou kůrou. Ozdobená kandovanými třešněmi nebo čokoládovými lupínky.
Cassata Siciliana
Slavný sicilský dort z tvarohového krému s kandovaným ovocem, obaleného zeleným marcipánem a polevou.
Cornetto – pistáciové, čokoládové, krémové
Italský croissant je na Sicílii povýšen na umění. Pistáciová náplň z místních pistácií je výjimečná – voní jinak, chutná jinak. Čerstvé ráno v baru je to jedna z nejjednodušších, ale nejlepších věcí, které na Sicílii budete jíst. Kvalitu poznáte tak, že pistáciový krém je hsutý a obsahuje ještě kousky mandlí, které vám v puse krásně křupají.
Sfinci di San Giuseppe nebo Maritozzi
Smažené kynuté bochánky plněné ricottou, zdobené kandovanými třešněmi a pistáciemi. Tradiční specialita svátku sv. Josefa (19. března) – ale v cukrárnách je dostanete i mimo svátek. Měkké, lehce mastné, sladké.
Pasta di Mandorle – mandlové pečivo
Mandlové těsto formované do různých tvarů – sušenky, trubičky, figurky. Základ je jednoduchý: mleté mandle, cukr, citronová kůra. Výsledek voňavý a intenzivní. Typické pro oblast kolem Agrigenta a Noto. Výborný suvenýr, my je vezli do práce kolegům a za 5 minut byly pryč.
Sicilská vína
Sicílie je jednou z nejzajímavějších a stále podceňovaných vinařských oblastí Itálie. I z toho důvodu musíme vína zařadit na seznam co ochutnat na Sicílii.
Nero d’Avola – nejznámější sicilské červené víno.
Etna DOC – víno z lávové půdy na svazích Etny. Minerální, elegantní, stále populárnější mezi znalci. Červené (Nerello Mascalese) i bílé (Carricante). Jedno z nejrychleji rostoucích italských vinařských označení.
Marsala – fortifikované víno z oblasti Trapani. Nepovažujte ho za kuchyňské víno – kvalitní Marsala Vergine nebo Superiore je vynikající dezertní víno. Když jsme byli na prohlídce vinařství, tak nám průvodkyně říkala, že pravé Marsala víno nekoupíte nikdy v supermarketu, ale pouze přímo ve specializovaných obchůdcích.
Kde degustovat: Vinice na svazích Etny nabízejí degustace s výhledem na sopku – výborná kombinace s výstupem na Etnu. V okolí Marsaly jsou přístupné historické sklepy. Wine tour Florio Cantine.
Jak poznat dobrou restauraci
Dobrá restaurace na Sicílii má několik spolehlivých znaků. Nabídka je psána rukou nebo na tabuli a mění se podle sezóny a dodávek. Ve dvanáct v poledne je v ní plno místních. Pasta stojí 8–13 €. Personál vám doporučí, co je dnes čerstvé – a ví to.
Například zkraje jara v San Vito jsem se snad poprvé zeptal, jestli servírují čerstvé ryby nebo mražené. Obsluha mi zcel upřímně bez rozmýšlení odpověděla, že pouze čerstvé. Nechcete jíst přímo u zdroje mražené jídlo.
Spolehlivé turistické pasti poznáte také ihned (nebo spíš s nižší kvalitou). Menu v osmi jazycích vystavené u vchodu. Fotografie jídel v jídelním lístku. Číšník aktivně zvoucí z ulice. Umístění přesně na hlavním turistickém náměstí. To nemusí vždy znamenat špatné jídlo, ale bývá to dražší a méně autentické.
Co je to coperto
Coperto je poplatek za obsluhu a prostředí, který se v italských restauracích připočítává k účtu automaticky – za každou osobu. Typicky 1,50–3 € na osobu, v turisticky vytížených místech i více.
Není to spropitné (to se v Itálii neočekává zvlášť), není to servisní poplatek. Je to zavedená praxe a legální věc. Coperto by měl být uveden v jídelním lístku – pokud ho nenajdete a na účtu se objeví, máte právo se zeptat.Jak se vyhnout coperto: Objednejte si jídlo u pultu (bar, stánek) nebo si ho vezměte s sebou. Nebo si coperto dopředu ověřte v menu. Často se coperto také přičítá k pizze. Ta je mnohdy o 5-10 € levnější než běžné jídlo.
Užijte si každé jídlo, co ochutnáte na Sicílii – je to prostě zážitek!
