Nomádem na cestách: Mallorca

19. 4. 2023 přidal Pišta

Máte štěstí, um pro určitou činnost a čas? Pak jste určitě člověk na volné noze. Díky tomu se vám otevírá neomezené množství příležitostí, které stačí slovy klasika chytit za pačesy. S kolegou vyrážíme pravidelně rok, co rok na pracovní brainstorming do zahraničí.

Cílem brainstormingů je inspirace a opuštění vlastní pracovní bubliny. S příručním zavazadlem, notebooky, zápisníkem a tužkou oblétáváme krásy Evropy. Ty jsou především determinované cenou letenky v daný čas.

Tentokrát jsme zavítali na nenápadný ostrov Španělska – Palma de Mallorca neboli ráj německých turistických sil.

Harmonogram dne/ práce

Dny jako malované jsme začínali pravidelným výběhem po bulváru východně od Palmy. Výběhem jsme si chtěli nastartovat tělo, a tak trochu se i připravit na to, že se na snídani více najíme (ostatně, co máte dělat, když jsou snídaně formou brunche).

Po snídani jsme zamířili do hotelového lobby, kdy jsme zhruba 3-5 hodin věnovali klientské práci. Meetingy, ale i běžná práce, na které stojí úspěch všech našich spoluprací. Jak s oblibou říkám „někdy je potřeba vzít lopatu do ruky“.

Díky příznivým podmínkám v hotelu jsme brunch využili i k obědu. Hotel poskytoval jídlo až do 13:30, a to převážně díky party skupinkám. Na vysvětlenou je dobré si uvědomit, že především v letních měsících, kdy jsou teploty okolo 40 stupňů, začíná běžný život až ve večerních hodinách. Ten se dále překlene až do ranních hodin, což znamená, že na snídani o osmé přijde maximálně tak personál, rodiny s dětmi a my – nomádi.

Po obědě jsme vyřídili ještě zbylé resty a vyrazili směr pláž. Důležitou součástí pracovního dovolené je „čas pro sebe“. Ten trávím několika způsoby:

Čtením knihy
Zapisováním si myšlenek
Poslechu podcastu
Čuměním do blba – tuto činnost považuji obzvlášť za extrémně důležitou.

Romantiku na pláži zakončujeme kávou a přesouváme se k hotelovému brainstormingu. Formou rozhovoru debatujeme s kolegou o tématech, vedeme si poznámky, které dále po návratu recyklujeme.

Jak získáváme další inspiraci pro naše projekty

Nejčastěji tak, že se navzájem bavíme o našich zkušenostech. Každá, byť i primitivní otázka může toho druhého přivést k zajímavé myšlence.

Sledováním oborových médií, osobností na sociálních a odborných článků.

Nebo prostě vezmeme papír a tužku a píšeme to, co nás nejvíc tlačí v patě. Detailním popisem problému si stanovíme diagnózu na základě, které pak vymýšlíme „léčbu“.

Bydlení na mALLORCE

Musím říct, že v tomto případě to byl golden touch. Tříhvězdičkový hotel Tent nám poskytl neuvěřitelné zázemí a za lidovou cenu. 5 dní (4 noci) včetně každodenního brunche, denní výměny ručníků, room service, posilovny, bazénu a prostorného lobby vhodného k práci, nás vyšel na osobu 830,-/ den!

Co jsme ale ocenili vůbec nejvíc, byl personál, díky kterému jsme se cítili jako doma. Opravdu.

Pokud máte možnost, chcete ušetřit a najít vhodné místo k nomádění bez starostí o jídlo, rezervujte zde.

Dlouhodobý pronájem v hotelu nemusí být tak rentabilní, proto lze volit i jiné cesty. Nejčastější je airbnb. V hlavním městě vyjde mimo sezonu měsíční pronájem na zhruba 2000€, pokud majitele kontaktujeme dopředu lze vyjednávat o ceně. Výhodnější cenu získáte ale mimo Palmu – ideální lokace sever ostrova v okolí Port d‘ Alcúda.

Nutno ale připočíst náklady na stravování. Spořilové zvládnout vyžít s 20-25€ denně, prožitkáři to zvládnout zhruba za dvojnásobek.

Co vidět v okolí

Bohužel jsme se trochu přepočítali s časem, a tak jediné co jsme viděli byly kilometry pláže, množství lokálních restaurací, centrum Palma de Mallorca a letiště.

Kolik nás pracovní cesta stojí

Zajímavá část, která bude určitě zajímat každého „nomáda“, ale i low-cost cestovatele. V tabulce níže jsem se pokusil zaznamenat všechny náklady, které byly s cestou spojené.

4 noci/ 5 dní – 822,-
Letenky pouze s příručním zavazadlem – 1935,-
Výdaje na 5 dnů bez suvenýrů – 2500,-

Bohužel letenky jsme nesehnali levnější, protože jsme měli jasně daný termín, a navíc jsme letěli v období Velikonoc. Co jsme neušetřili na letenkách, jsme si vynahradili úsporou za ubytování a stravování.

Užitečné rady a tipy

Určitě si po příletu stáhněte aplikaci MobiPalma APP, díky které budete mít jasný přehled o jízdních řádech po celém ostrově. Aplikace v sobě nese veškeré autobusové spoje, stačí vždy zadat číslo zastávky a ihned znáte jaké autobusy jezdí + v jakém časovém horizontu.

Neříkejte „ano“ každému prodejci. A že jich na ostrově je! Uprchlíky ze Senegalu se ostrov jen hemží a téměř měsíc, co měsíc připlouvají další. Možná se vám bude zdát jejich chování otravné, ale bohužel je to jejich asi jediná šance na obživu.

Vyplatí se určitě také zavítat i mimo známé lokality. Díky tomu můžete narazit na lokální restaurace, ve kterých se najíte za slušné peníze, a navíc si užijete pravou atmosféru katalánského života. Pár osvědčených tipů, kam za lokály naleznete v této mapě mých uložených tipů.

Další nálož španělských tipů na výlety nalezneš zde

Sleduj nás na instagramu

16 ultra tipů před cestou do Maroka

26. 1. 2023 přidal Pišta

Chystáte se plánovat cestu a hledáte inspiraci nebo zajímavé tipy? Jste tu správně. Tento článek je zaměřený na zajímavé tipy, které využijete během celé cesty po Maroku. Inspiraci na zajímavá místa naleznete zde. Jste dobrodruzi? Pak musíte vyzkoušet přespání v poušti.

Tip č.1 – Naučte se základní fráze arabštiny

Stejně jako v každé zemi, kde není angličtina populární je vhodné se naučit pár základních frází. Nejde o to být lingvista, ale v zásadě je fajn umět poděkovat, poprosit a pozdravit.

Tip č.2 – Nepijte vodu z vodovodu

Pravidlo, které platí snad všude mimo Evropu a další vybrané země. Kupujte si raději balenou vodu, kterou používejte na pití, ale třeba i čištění zubů. Předejdete tak tomu, že dovolená bude prvních pár dní spíš peklem.

Tip č.3 – Smlouvejte

Jedete do arabské země, smlouvání je vyžadováno. Nebojte se vypálit nesmyslnou cenu, která by mohla obchodníka urazit. Vždy dojdete k nějakému kompromisu. Vedou se debaty o tom, zda je v těchto zemích vhodné smlouvat. Já myslím, že ano. Pro tyto lidi je důležité udělat obchod, a pokud k tomu dopomůže smlouvání, tak je to výhra pro obě strany.

Tip č.4 – Návštěvy mešit nepodceňujte

To platí hlavně pro ženy. Základní pravidla pro vstup do mešit jsou:

Zahalená ramena
Zahalená kolena
Zakryté vlasy (to se až tolik nevyžaduje)
Muži by měli mít dlouhé kalhoty

Pro všechny platí mít zuté boty.

Tip č.5 – Ubytování

Ubytování nejčastěji seženete skrze booking a airbnb. Pro náročnější cestovatele je možnost také na blind.

Tip č.6 – Hotovost vs. placení kartou

Oboje je možné. Ve velkých městech zaplatíte kartou v lepších podnicích. Tam, kde vidíte, že místní posedávají spíše očekávejte platbu v hotovosti. Hotovost si můžete buď vybrat z bankomatů (ty si účtují zhruba 30 dirhamů za výběr), nebo ji směnit ve směnárnách.

Tip č.7 – Alkohol

Maroko byla pro mě první návštěva arabské země. Pokud je tomu tak i pro vás, vězte, že alkohol není na každém rohu a v každém obchodu. Ve větším městech naleznete ve vyhrazených liquor storech, v menších musíte narazit na nějaké obchodníka nebo palíře. Uvidíte. Teda po požití alkoholu od samo palírníka je to vabank.

Tip č.8 – Nebuďte překvapeni, jak hezká nádraží jsou

Každé marocké vlakové nádraží je neuvěřitelně hezké a moderní. V každém nádraží je mnoho obchodů a kaváren.

Tip č.9 – Haš-iš

Jeden místní člověk, říkal jednomu našemu kamarádovi, že nejlepší materiál seženete v horách nad městem Chefchaouen. Tento materiál ochutnal náš kamarád v Taghazoutu a byla to prý velmi příjemná zkušenost. Takový malý tip – když nebudete mít na jihu Maroka zájem o koupi suvenýrů, ani nebudete chtít taxi, jako poslední možnost vám bude nabídnut haš-iš.

Tip č.10 – Doprava po Maroku

Veřejná doprava je velmi spolehlivá. Vlaky jezdí téměř na minutu přesně, je ale nutné si rezervovat místo v dálkových vlacích. Kdyby se náhodou stalo, že vám někdo sedí na místě, ukažte mu místenku a nedejte se. Váš protivník se taky nedá, a i když bude jasně zřejmé, že vám sedí na místě, bude zarputile tvrdit, že tomu tak není. Problém vyřeší průvodčí případně máte smůlu.

Tip č.11 – Ochutnej Tajine

Ale všechno má své meze. Hlavně se ho nepřejez, protože pak budeš celou dobu jako Karel jíst boloňské špagety a pizzu.

Tip č.12 – Volání k modlitbě je příležitost se nechat ukolébat

Volání k modlitbám má v Maroku nějaký program. První modlitby bývají v brzkých ranních hodinách. Někoho může toto volání budit, na mě to působilo jako ukolébavka. Pokaždé, když se rozezněl megafon s voláním, spal jsem jak zabitý.

Tip č.13 – Nauč něco marocké děti

Co takhle při zastávce na poušť naučit něco malé africké dětičky? Karel se toho zhosti s grácií.

Tip č.14 – Party marockých obyvatel

Pořádně zapařit, to je oč tu běží. Akorát, že vůbec. Muslimové by správně neměli pít alkohol. Klasická marocká oslava tak probíhá trochu jinak, než jsme zvyklí. Energicky, s čajem a povídáním si.

Samozřejmě naleznete i několik restaurací a barů, kde vám nalejí alkohol. Maročané chodí do barů, které mají zahalená okna a v baru je úplná tma. Proč? Aby je bůh neviděl, jak chlastají. Co bůh nevidí, to se nestalo.

Tip č.15 – Městská daň z ubytování

Ať už si rezervujete ubytování skrze Booking nebo AirBnb, bude vám účtována městská daň, kterou si každé město určuje samo. Tato daň je pak používaná na opravu a budování komunitních míst v daném městě. Přímo se tak podílíte na tvorbě kvalitnějších podmínek pro život.

Tip č.16 – Zapamatuj si kód, který ti napíše úředník do pasu

Při vstupu do Maroka budete muset předstoupit před hraniční kontrolu. Ta vám udělí oficiální vízum a propustí vás do země na 30 dní. Zároveň vám administrativní pracovník napíše do pasu pod udělené vízum číslo. Toto číslo značí vaši identitu převedenou na „marocký pas“ tzn., že pokud svůj pas ztratíte/ zapomenete a budete se muset identifikovat, je nutné si pamatovat ono číslo pod marockým vízem.

Sleduj nás na Instagramu

Erg Chebbi: Neuvěřilná noc strávená na Sahaře

Erg Chebbi: Neuvěřitelná noc strávená na Sahaře

26. 1. 2023 přidal Pišta

Jediné, k čemu jsem se při cestě do Maroka upínal byla jízda na velbloudech do pouště. Tam strávit noc, opít se a pozorovat ty nejjasnější hvězdy, jaké jsem kdy měl možnost vidět. Ráno se sbalit, osedlat znovu velblouda a vyrazit směr civilizace. Tento příběh se opravdu stal, akorát má několik drobných úprav. Celou pravdu o Erg Chebbi naleznete na řádcích níže.

Další inspiraci k Maroku si můžete přečíst zde. Je libo do Evropy? Hledej zábavu zde.

Jak se dostat do Merzouga

Zásadní otázka, na kterou je důležité si odpovědět jako první. Vesměs máte dvě možnosti – po vlastní ose nebo s agenturou. Po vlastní ose si vše zařídíte sami (odhad nákladů nedokážu specifikovat). Při využití agentury už budeme sdílenější.

Rozhodli jsme se totiž v našem nabitém programu vyčlenit 3 dny, které věnujeme tomuto zážitku. Volili jsme cestu pohodlí před cestou nekonečného zařizování a plánování. Na internetu jsme si našli výpis agentur a podle různých hodnocení (Google, Tripadvisor) jsme si i vybrali.

Pro ty, pro které by to mohlo být až příliš náročné, stačí zadat do google tento vyhledávají dotaz „desert trip marrakech“

Do Merzouga a dále do pouště Erg Chebbi jsme proto vyráželi z Marakéše. Druhou velmi častou a o pár hodin kratší je cesta z Fesu.

Kolik mě to bude stát a na jak dlouho

Pokud si stejně jako my zvolíte agenturu, můžete si vybrat z dvoudenního nebo třídenního balíčku. Osobně bych doporučil třídenní, protože cesta z Marakéše je opravdu dlouhá a místy i nekomfortní. Tím, že je rozložená do několika dní, nebudete mít takový pocit „rozbitosti své tělové schránky i mysli“.

Agenturu, kterou jsme zvolili my, najdete zde.

Naše tour teda stála 89€, a když jsem to na té dlouhé cestě počítal, je to zhruba stejně jako kdybyste jeli po vlastní ose. Pro fajnšmekry – kalkulací nákladů jsem odhadl, že hrubý zisk z jednoho člověka (před odečtením úplatků různým kontrolám) činí zhruba 15-20€.

Obrázek ukazuje záznam konverzace mezi mnou a jakýmsi operátorem, který zážitek zprostředkuje. To, co není zahrnuto v ceně, vás vyjde na zhruba 20€ během celých 3 dnů.

Itinerář třídenní cesty do pouště Erg Chebbi

Den první

První den ráno vás řidič vyzvedne přímo u ubytování a odveze vás na místo hlavního odjezdu. Nebuďte překvapeni množstvím aut a lidí, kteří vyrážejí s vámi. Poušť je dostatečně velká pro všechny. Skupinka, do které jsme byli určeni byla velmi příjemná.

Ihned po rozřazení jsme vyrazili vstříc pohoří Atlas, k prvním zastávce Ait Ben Haddou, dále do Ouarzazate a Dades Valley , kde jsme i nocovali. Takto se to může zdát málo a příliš krátké. Věřte, že cesta je opravdu dlouhá a zastávky byly proto velmi příjemné.

„Co dělat po cestě? Ještě při cestě z Rabatu do Marakéše jsme si vymysleli hru – hádej, kdo jsem. Hra se zvrtla do také podoby, že stačilo říct slovo MÁM a celá naše skupinka hned věděla, co máme dělat“

Ubytování bylo v údolí, velmi hezké a bez alkoholu. Berberské whiskey bylo ale spousty.

Den druhý

Platí přímá úměra, čím dříve vyrazíte z ubytování, tím dříve budete v poušti. Náš řidič byl velmi agilní, a tak trochu se vzhledem podobal mému vlastnímu otci, že brzo ráno zavelel a celá skupina vyrazila jako první na cestu.

První zastávka byla v Todra Gorge, kde jsme měli možnost vidět zblízka výrobu tradičních koberců. Bylo velmi komfortní, že nás nikdo nenutil si nic koupit. Pokud byste ale měli zájem si něco koupit, tak můžete. Berbeři povýšili starověké obchodování na moderní level. Můžete si koberec vybrat, zaplatit a oni vám ho pošlou domu.

Předposlední zastávkou před Merzouga byla Toudgha El Oulia – krásné údolí, které neuvěřitelně hraje barvama.

Konečně dorážíme do Merzougy. Díky tomu, že jsme neměli tolik věcí, jsme ihned mohli osedlat dromedára a čekat, než tak učiní všichni ve skupině. Jakmile byla karavana připravená vyrazili jsme.

Měli jsme štěstí, že jsme dorazili tak brzo, proto jsme mohli v plné kráse vidět západ slunce… který byl k nám zády :D. Nic na zbyt, zážitek to byl i tak fenomenální. Zapadající slunce osvětluje během celé cesty každý kousek dun a hraje si tak krásně s barvami, že si budete připadat jak splašený Číňan, co má potřebu vše fotit.

Karavana jde velmi pomalu – zhruba stejně rychle jako lidská chůze. Ano, karavanu vede člověk, který jde pěšky.

Po zhruba hodině a půl jsme dorazili do kempu v takové krásné oáze. Pár stanů, ohniště a několik stolů tvořily celek našeho tábořiště. Ve stanu byla taková tma, že večer bylo více vidět venku než uvnitř stanu. To samé platí i o teplotě, která obzvlášť večer nebyla příliš komfortní.

K večeři při svíčkách se podával na ohni připravený tajine s marockým chlebem a polévka. Nemám moc rád, když nevidím, co jím, obzvlášť v poušti, kde není elektrika a jídlo vám vaří někdo, kdo si slušně přihnul. Bylo to ale velmi chutné. Jen ty střevní problémy mě trápí ještě při psaní tohoto článku.

Den třetí

Každá sranda jednou končí. Do „základního tábora“ mimo poušť se můžete dostat znovu za pomocí dromedárů, nebo nějakou buginou. Zvolili jsme buginu a bylo to skvělý – je to jako na horské dráze, kdy vyjedete na nejvyšší bod a téměř s 90° sklonem se řítíte z duny dolu.

V tábořišti jsme si dali snídani a hned jsme vyrazili na dlouhou 10 hodinou cestu do Marakeše, kam jsme dorazili zhruba okolo 9 hodiny večer.

Není poušť jako poušt – o marocké Erg Chebbi

Sahara zasahuje do Maroka v naprostém minimu. Písčité duny, které se zde nacházejí jsou spíše nafoukaný písek. Je pozoruhodné, že nejvyšší duna v marocké poušti měří zhruba 150 m.

Kdyby vás zajímalo více o pouštích, učinil jsem za jízdy z vyscreenovaných článků rychlokurz pouštního podloží a struktury pouští po celém světě. Napište a dozvíte se víc.

O velblouda nezavadíte

Bohužel, i přesto, že agentura uvádí „Camel treks“, pravda je jiná. V Maroku se žádní velbloudi nenachází. Dvouhrbé velbloudy naleznete dle Wikipedie pouze ve střední Asii a mongolských pouštích.

V severní Africe se vyskytují pouze dromedáři. To ale není nic proti ničemu. Ne, nemusíte si klást otázku: „Jak se na jednom hrbu asi, tak sedí?“. Dromedár má na hrbu speciální sedlo, které je jakž takž komfortní.

Kempy v poušti Erg Chebbi

Agentura vám nabídne na výběr ze dvou kempů. První kemp je základní – bez elektřiny, vody a světla. To byla přesně naše volba. Druhý kemp má elektřinu, záchod a světlo. Tento kemp vám vlastně za příplatek říká, že vás okrade o unikátní zážitek, který byste jinak mohli mít.

V námi zvoleném kempu jsme měli večeři při svíčkách a zábavu u ohně, o kterou se postarali značně veselí Berbeři. Velkou chybou bylo, že jsme s sebou měli pouze jednu třetinku piva.

Zajímavé tipy a rady na cestu do pouště

1. Počasí je na poušti jiné přes den a jiné večer – připravte se, že teploty se rapidně promění. V zimě je na poušti něco okolo 24°, večer okolo -1°.

2. Pozorování nejjasnějších hvězd – když jste na poušti, kde je jen žlutý písek, čistá obloha a zářící měsíc tak jasně, že nepotřebujete ani žádné jiné světlo, hvězdy se pozorují velmi špatně. Bohužel hvězdná obloha je spíše za odměnu.

3. Zvířata na poušti – máte obavu ze zvířat? Tak vyražte na poušť v zimě. To jsou hadi, štíři a jiné potvory zahrabané hluboko pod zemí.

4. Alkohol na poušti – co si nekoupíte před cestou v liqour store, nebudete mít. Po cestě nebyla žádná možnost (kromě hotelu), koupit si alkohol.

5. Očekávání – kdo nemá očekávání, není zklamaný. Já střídmé očekávání měl a zklamaný jsem rozhodně nebyl. Musíte mít na paměti, že kdy jedete s agenturou, jedete s mnoha dalšími lidmi. Vždy záleží, jaký úhel pohledu si při zažívání cesty zvolíte. Podle toho se pak bavíte, nebo budete naštvaní.6.Nevezte si s sebou tolik věcí – my měli krosničku, kterou jsme si mohli s sebou vzít na dromedára. Stále jsme tak měli všechny věci u sebe. Pokud jedete s kufrem, raději ho někde nechte.

Sleduj nás na Instagramu

9 tipů co vidět v Maroku – nejlepší místa k vidění

26. 1. 2023 přidal Pišta

Maroko je zemí všeho, tedy pro každého. Hory, poušť, moře a ideální počasí během celého roku. Jak uvidíte dále, nouze o zážitky nebude. Spíš budete mít starosti s tím, jak to celé naplánovat, aby vám nic neuniklo. K mému překvapení a možná i neznalosti je Maroko až nebývale velké. Pokud si dáváte otázku co vidět v Maroku – rozhodně nepodceňte celkovou dobu plánované cesty a dobře si předem vytipujte itinerář cesty (alespoň nějaký rámec).

Každé místo, které zde bude zmíněno jsme si vyzkoušeli až teda na surfování – neumíme to, ale hrozně moc bychom chtěli. Pořád o tom mluvíme – stejně jako o další přednášce, ale zatím jsme to neudělali.

1. Rabat

Návštěvu hlavního města jsme vzali hopem, respektive rychleji, než bys řekl švec. Moc jsme toho vidět nestihli, pokud ale i tak prahnete po tom něco málo vidět, pak stojí za návštěvu dle různých průvodců:

Mausoleum Mohammeda V. a Hassanova věž
Medina
Pevnost Kasbah

2. Casablanca

Známá především díky kultovnímu filmu Casablanca z roku 1942 (černobílý). Uvádím to proto, že ne každý může být fanouškem černobílých filmů (třeba jako já). Casablanca by měla být o něco zajímavější, co do památek a zážitků.

Z Rabatu jsme se přesunuli do Casablancy vlakem. Hromadná doprava je v Maroku velmi spolehlivá, je ale dobré mít na paměti, že dálkové vlaky přepravují Maročany přes celou zemi. Je nutné si tedy rezervovat své místo. (odkaz na článek tipy a rady). Jakmile jsme vystoupili, utíkali jsme na ubytování a poté rovnou k největšímu highlightu – mešita Hassana II.

Mešita dokončená roku 1993 pojme na celé své ploše v době ramadánu až 105 000 lidí, kteří se přicházejí modlit. Mešita je unikátní hned z několika důvodů:

Propojení tří živlů – voda, vzduch a země
Střecha, která se během ramadánu otevírá a propojuje tak všechny tři živly
Největší minaret na světě (200 metrů vysoký).

Do mešity se určitě běžte podívat, je to spektakulární zážitek. Vstupné je zhruba 200 Kč a v ceně máte průvodce a když půjdete pozdě na prohlídku, tak i odvoz golfovým vozíkem.

Ve městě jsme příliš času netrávili. Vydali jsme se na pobřežní vycházku z chudinské části až mezi pracháče. Celé pobřeží je téměř písčité, doplněné výhledem na mešitu.

Na druhý den ráno jsme navštívili starou Medinu a zamířili na nádraží.

3. Marakéš

Mekka obchodu a turistů. Koncetrace zahraničních turistů je v tomto městě jednoznačně největší. Z Rabatu se sem vlakem dostanete za necelé 4 hodiny. Marakéš jako každé město je defacto stejné – mešita, Medina a trhy. To pravé dobrodružství se odehrává jinde, ale k tomu až za chvíli.

V Marakéši jsme se vydali hned po ubytování do staré Mediny, právě tam je i jedno z největších tržišť v Maroku. Poprvé jsem měl tak možnost vidět „Hadaře“, který při hře na píšťalu ovládá kobru. Zdenička si dodnes myslí, že to byly pouze atrapy a ke všemu ještě na baterky. Máme na to rozdílný názor. Já si myslím, že syčející had, který se hýbe je pro mě dostatečně živý.

Svou velikostí je trh a celá Medina příležitostí k tomu smlouvat!

Důvod, proč jsme se vydali do Marakéše byla příležitost zažít noc na Sahaře (více o tomto zážitku zde)

4. Pohoří Atlas

Pohořím jsme pouze projížděli, nicméně i ty pohledy stály za to. Marocké hory jsou příležitostí pro horolezce a nadšené turisty. Pokud budete mít čas a zároveň i vhodný dopravní prostředek určitě se vydejte na nejvyšší vrchol Maroka – Mt. Toubkal. Více o výšlapu zde.

5. Ait Ben Haddou

Co vidět v Maroku dále je určitě filmařský ráj severní Afriky. Zatím jste o něm neslyšeli? My do té doby taky ne. Určitě vám budou ale známé filmy Mumie, Gladiátor nebo Princ z Persie. Filmaři si toto poutní místo oblíbili natolik, že se sem od roku 1960 pravidelně vracejí. Ait Ben Haddou je městečko rozdělené na starou a novou část. Původní obyvatelé staré části žili v podmínkách, které jim v moderním životě neumožňovaly žít důstojně, a tak byla vystavena část nová.

Tu starou využívají filmaři (jedná se o lokalitu, která je pro ně velmi levná) a místní průvodci k tomu, aby si vydělali nějaký ten dirham. Při procházce starou částí vyzkoušejte určitě berberskou whiskey. Na té si ujížděl i velikán Maximus Decimus Meridius (Russel Crowe). Čaj je totiž pro místní kulturu nejoblíbenější nápoj.

Kousek od tohoto místa se mimo jiné nachází takový druhý Hollywood. V nedalekém městě Ouarzazate se nachází největší filmový ateliér s mnoha studii. Když budete mít štěstí narazíte tu i na Brada Pitta – ten si tu za pár šušňů koupil dům.

6. Cesta do pouště a na dromedáry!

Jen si to představte – karavana se vydává za horkého slunného odpoledne vstříc písečným dunám. Vy jako nebojácný „evropský Berber“ sedíte na hrbu dromedára a užíváte si pohledů do nekonečných dun. Karavana při západu slunce přichází na místo podobné pouštní oáze, rozbije tábor a přečká noc ve stanech – bez elektřiny, vody a civilizace. Je to něco, co byste rádi zažili? Toto místo je odpovědí na původní otázku co vidět v Maroku!

Číst více

7. Typická Yoga class

Jih Maroka je hlavně o druhu pohody – moře, surfování a yoga. Nejen maročtí ale i zahraniční instruktoři nabízejí v každém přímořském městě tzv. yoga retreats. Týdenní pobyty, během kterých praktikujete většinou dvakrát denně yogu.

Jedna z lekcí probíhá nejčastěji brzy ráno při východu slunce a druhá lekce zase při západu. Pokud nechcete absolvovat celý týdenní pobyt jako my, tak je řešení dojít do zřetelně označené budovy nápisem „YOGA“ a zeptat se na single lekci yogy.

8. Surfování

Jižní pobřeží Maroka je surfařským rájem, do kterého se stahují všichni milovníci tohoto vodního sportu. Dle referencí a vlastního zážitku můžeme doporučit lokality Taghazout a Imsouane.

Určitě bychom k surfování nevolili přímo Agadir, ale právě severnější města v dojezdové vzdálenosti. Taxíkem se tam dostanete zhruba za 150 dirhamů. Autobusem za necelých 30 dirhamů. Nutno ale počítat s časem, který cestováním strávíte.

9. Agadir

Agadir je město v rekonstrukci a je to opravdu znát – bagry všude kam se podíváte. Právě zde jsme pouze dotankovali alkoholické nápoje a zamířili do Taghazout. Liquor stores jsou zde velmi koncentrované.

Za zmínku taky stojí západ slunce na největší pláži, jedno z největších marockých tržišť – Souk El Had nebo návštěva kulturní památky Kasbah Agadir Oufellah. Ale pozor! Kasbah se nachází v nadmořské výšce 216 m.n.m. a výšlap je místy natolik nebezpečný, že byla zřízena kabinová lanová dráha.

Pokud půjdete navštívit Souk El Had určitě si vyhraďte hodinku až tři. Tržiště vás pohltí svou velikostí, nic takového jsem zatím neviděl. Smlouvání povoleno u každého obchůdku. Můžete si vysmlouvat třeba postel s ručně vydlabanou dekorací. K tržišti pohodlně dojdete pěšky.

Snad tento článek s tipy co vidět v Maroku splnil vaše očekávání a vaše touha navštívit tuto zemi je o to větší! 🙂

Sleduj nás na Instagramu

3+1 možností, jak se nejlépe dopravit do Nizozemska

26. 1. 2023 přidal Pišta

Cest do nizozemské metropole je mnoho. Řeč je o Amsterdamu, který leží na samém západním pobřeží. Často si cestující mylně myslí, že je to jediná věc, kterou lze v Nizozemsku vidět. Bohužel. I když se v Amsterodamu dá strávit pár krásných dní, existují v zemi tulipánů i jiná zajímavější místa. Ještě než si o nich povíme, musíme si ale říct, jak se do Nizozemska dostat.

Obsah článku

Jak se dostat na ostrov Texel
Jak si nejlépe užít atmosféru ostrova
Objevujeme Texel s domorodým průvodcem
Fun story na závěr

Tip #1 – Letadlo ✈️

Tou nejpohodlnější je zajisté let. Z Prahy a Vídně létají přímá spojení zhruba 2 hodiny. Z letiště Schipol (cca 30 km od centra) se dostanete do víru velkoměsta hromadnou dopravou, taxi nebo pěšky. Ta poslední možnost je pouze pro otrlé a spořící. Tedy šitá na míru všem fanouškům tohoto plnohodnotného blogu. Výhodou je, že půjdete téměř celou cestu po rovině.

Tip #2 – Auto 🚗

Další možností je cesta autem. Z ČR se dostanete pouze za náklady na pohonné hmoty. Dálnice v Německu a Nizozemsku jsou zdarma. Musíte ale počítat s tím, že pokud budete tankovat u dálnice, připlatíte si. Všechno souvisí se vším, a tak není překvapením, že na dálnici jsou pohonné hmoty zhruba o 20 % dražší než ty mimo dálnice. Cesta z okolí Prahy zabere pres Plzeň, nebo na Cheb s pauzami zhruba 9 hodin v závislosti na čase výjezdu. Doporučujeme vyrazit tak, abyste se vyhli ranní špičce v okolí Amsterdamu. Ideální je dorazit do Amsterodamu před 7 hodinou ranní.

Tip #3 – Veřejná doprava 🚌🚅

Třetí možností je využít hromadnou dopravu. Z Prahy jezdí přímý spoj RegioJet, ale i konkurenční FlixBus. Pokud kupujete lístky s předstihem vyjdou vás u “zelenáče” zhruba na 1 600 – 1 700 Kč. U “žluťáka” sympatičtější cena od 1 200 Kč. Oba spoje jsou naštěstí bez přestupu a trvají necelých 15 hodin.

Druhým tipem veřejné dopravy je vlak. Bohužel neexistuje přímé spojení. Je nutné minimálně jednou přestoupit. Jednosměrná jízdenka vyjde zhruba na 1 200 Kč.

Tip #4 – Tajný a bláznivý tip

Čtvrtým a takovým bonusovým tipem, jak se dopravit do Nizozemska je loď. Musím se ale přiznat, že tento nestandardní způsob dopravy zmiňuji pouze jako satyru. Bohužel i tato možnost je reálná. Chce to jen sehnat loď a kapitána. Na druhou stranu to bere vítr z plachet všem, co říkají, že cestování do západní Evropy není dobrodružství.

Free photos of Amsterdam — *Zdroj: pixabay.com*

Sleduj nás na Instagramu

Výšlap na Kleť - ideální jednodenní výlet

Výšlap na Kleť: Vše, co potřebujete vědět

21. 6. 2022 přidal Pišta

Výšlap na kleť

Život v již tak krásných Budějovicích si párkrát za rok zpestříme výšlapem na Kleť. Existují příběhy, kdy se lidé vydávají na Kleť denně, jiní zase pouze na Nový rok a někdo na ní nebyl vůbec. V tomto příspěvku se dozvíte, jaké jsou možnosti výstupu na Kleť, jaká odměna na vás na vrcholu čeká a na konec poodhalíme i pár zajímavostí o této dominantě Blanského lesa. Váš virtuální výšlap na Kleť právě začíná. Pojďme na to. 🙂

Kudy NA KLEŤ

Z Českých Budějovic máte na výběr několik možností. Tou nejčastější je využití auta. Bez větších překážek si zajedete až k úpatí Kleti a poté už můžete pohodlně a s úsměvem polykat dávky strmé cesty až na vrchol Kleti. Druhou možností je využití vlakové přepravy, konkrétně vlaku zvaný Šumavský expres. Jak už název napovídá, můžete se těšit na příjemnou vyhlídkovou jízdu tímto šinkansenem, který denně brázdí koleje od Budějovic až po šumavské Nové údolí. Vytrvalejší pak volí bicykl.

na kleť z českého krumlova

Vláčkem lze dojet z Českých Budějovic až do České Krumlova. Zastávka vlaku je na samém okraji Krumlova, odkud se lze ihned napojit na turisticky značenou trasu vedoucí až na Kleť. Cesta je pozvolná, nicméně delší oproti cestě z parkoviště v Krásetíně. Využít můžete hned dvě značené trasy. První vede kompletně po zeleně značené trase. Druhá trasa je kombinací zeleně značené, modře značené a červeně značené.

TIP: Pokud nejste z Českých Budějovic a plánujete u nás na Jihu strávit celý víkend, doporučujeme jeden strávit v okolí Krumlova.

V obou případech ujdete stejně dlouhou trasu, tedy 6,5 km od nádraží v Českém Krumlově až na vrchol Kleti. Pokud nechvátáte a chcete si výlet na Kleť užít, můžete se zastavit na rozhledně Granátník.

Říkáte si… no jo, ale já nechci jít tou samou trasou zpět. Není třeba. Z Kleti můžete pokračovat dále přes parkoviště v Krásetíně až do Holubova. I v Holubově šumavský expres zastavuje.

Doporučujeme ale vhodně naplánovat čas odchodu z vrcholu Kleti, aby vám vlak neujel. I kdyby se tak stalo, můžete čas strávit v poctivé jihočeské restauraci pár metrů od železniční stanice. V Holubovské restauraci “Pod Kletí” vás pohostí dobrým pivem a fantastickými tvarohovými knedlíčky!

Na kleť z parkoviště

Výšlap na Kleť jsme v prvních letech začínali převážně z parkoviště Krásetín. Důvodem byla časová úspora a jistá pohodlnost. Tuto trasu využívá drtivá většina turistů. Nejen proto, že si trasu velmi zkrátí, ale také proto, že z parkoviště je to pár metrů k lanovce vedoucí až na vrchol.

Jako velký fanoušek lanových drah jsem ale tuto možnost nikdy nevyzkoušel. Stejně tak Zdenička, která trpí pro mne až “přehnanou” láskou k lanovkám.

Parkoviště funguje 24/7. Denně pak od 9:00 do 17:00 zaplatíte za neomezené stání 50 Kč. Na parkovišti je stánek s občerstvením.

TIP: Přijeďte před devátou a máte 50 Kč v kapse 🙂

Trasa měří necelých 2,5 km a zdoláte ji za 40-50 minut. Fyzicky zdatnější i dříve. Počítejte s tím, že v době po dešti nebo v zimě bude trasa kluzká, a tedy náročnější.

RESTAURACE NA KLETI

Odměnou za úspěšný výstup na nejvyšší bod Blanského lesa v nadmořské výšce 1087 m. n. m. vám bude pohoštění v místní horské chatě. Pro nás to vždy bývá zážitek a jakási motivace. Naší odměnou bývá již tradičně malé pivo, česnečka, občas doplněná o chleba se sádlem či tzv. šmitcem!

V letních měsících je Kleť otevřená v týdnu od 10:30 – 17:00. Víkendy pak od 9:00 do 17:00. Aktuální informace ale vždy naleznete na jejich facebookovém profilu.

ROZHLEDNA KLEŤ

Rozhled na vrcholu není jediným cílem návštěvníků. Jak již bylo zmíněno v úvodu. Motivem může být sport nebo tradice výstupu. Jako turista, který ještě na Kleti nebyl ovšem doporučujeme po zdolání vrcholu postupovat dále až na 18 metrů vysokou kamennou rozhlednu.

Rozhledna nemá otevírací dobu. Lze ji navštívit kdykoliv. U vstupu je instalovaný turniket s platebním terminálem. Žádnou živou obsluhu tedy neočekávejte.

Vstupné tuším stojí 30 Kč pro děti a 60 Kč pro dospělé.

PÁR Zajímavosti na závěr

Věděli jste, že rozhledna Kleť je nejstarší kamennou rozhlednou v ČR? Nechal ji vybudovat v 19. století kníže z rodu Schwarzenbergů pro soukromé účely.

Co mám ale vůbec nejradši, jsou výhledy při východu či západu slunce na alpské vrcholky. Za velmi příznivých podmínek je lez vidět samozřejmě i přes den, ale užít si tu atmosféru časně z rána nebo při západu slunce je skvělý zážitek.

Když už budete na vrcholu stojí za to vidět i prostředí nejvýše položené hvězdárny na našem území.

SLEDUJ NÁS NA INSTAGRAMU

Sicílie na vlastní pěst: TOP 6 míst, které musíš na Sicílii vidět

14. 3. 2022 přidal Pišta

Sicílie na vlastní pěst

Když jsme s kolegy hledali místo, kam zamířit v době válečného běsnění na východě Evropy, spočinout, dát si mediální detox a nabrat nové síly, směřovala naše pozornost k malému evropského ostrovu, který legislativně patří k Itálii. Vždy jsem měl k Itálii averzní postoj, první minuty na půdě Sicílie, ale kompletně změnily mé vnímání Itálie jako celku. Jak konstatoval kolega: “Itálie má úplně všechno – hory, moře, vulkány, historické památky, vinice…”. Sicílie na vlastní pěst i díky levným letenkám byla velmi dobrou volbou.

Odstupem při psaní těchto řádků vzpomínám s úsměvem na svůj první dojem. Popsal bych ho slovy “Řízený chaos asijského formátu v Evropě, kde je svět ještě v pořádku”.

1. KATÁNIE

2. Taormina a okolí

3. VUlkán etna

4. SIRACUSA

5. rAGUSA

6. PALERMO

Na Sicílii se dostanete letecky přímým spojem z Vídně/ Prahy do Catanie, případně z Prahy do Palerma a opačně. Ani na jednom místě neprohloupíte, tedy pokud se hodláte zdržet více než 2 dny.

V případě, že máte omezený čas doporučuji letět do Catanie a hned Vám sdělím proč.

1. KATÁNIE

Katánie byla výchozím bodem pro všechny další výlety po východním pobřeží Sicílie.

Město nabízí větší možnosti než například Palermo. Zároveň na mě působilo klidněji ve smyslu pocitu bezpečí.

Pro ty, kteří se chtějí vydat na vulkán Etna je město ideální. Nečekejte žádné hipsterské kavárny, ale pravou atmoféru Sicílie dokreslenou nepořádkem a chaosem na ulicích, který Vás ale uklidní.

2. TAORMINA A OKOLÍ

Neměl jsem žádné očekávání, protože jsem si v předvečer přečetl, že je Taormina perlou Sicílie. Díky širokým plážím se tato oblast stala žádanou pro turisty. V článku se ale zapomněli zmínit o tom, jak krásná Taormina a její okolí mimo moře je. V létě bude výlet po městečku a šlapání po stezkách na různé vyhlídky velmi bolet. Autem z Katánie cesta zhruba na 1,5 hodiny. Autobusem to bude podobně.

3. VULKÁN ETNA

Dominanta celého východního pobřeží, která si říká o zdolání už při pohledu na ní z letadla. Vlastní iniciativou se můžete do posledního povoleného místa v nadmořské výšce cca 1900 m.n.m. V tomto bodě můžete stále bez zaplacení jediného eura průvodcům navštívit Silvestri craters. Pro výstup na samotný vrchol vulkánu Etna je více než doporučeno využít služeb průvodců. Můžete i na vlastní pěst, ale pokud nejste zkušení, neblněte. Více o výstupu na Etnu zde.

4. SyRACUSA

Do Syracus jsme dorazili až při západu slunce. Kromě krátké procházky ulicemi města, jsme strávili poslední paprsky na pobřeží u Castello Maniace, které bylo bohužel zavřené.

Určitě neprohloupíte, když zde strávíte odpoledne, případně spojíte výlet s další historickou památkou zapsanou do UNESCO a tou je město Ragusa.

V Syracusích musím doporučit velmi útulnou a chutnou restauraci v centru města A Putia. Velmi chutné italské pokrmy v ceně okolo 7-10€ za porci.

5. rAGUSA

Naše první zastávka po zapujčení auta byla ve městě Ragusa, kde je dominantou propojení staré a nové části města. Velmi příjemná procházka cca 5 kilometrů z centra nového města až do centra starého města s mnoha vyhlídkami na obě strany.

Ze starého města se poté můžete dostat veřejnou dopravou zpět do centra nového města.

Ragusa, Siracusa, Modica, nebo také Noto mají jedno společné. Stále se opakující stavby, kostelíčky, historická centra. Na první pohled je to krása, která se ale s každým dalším městem okouká.

6. PALERMO

Poslední zastávkou byla touha poznání mafiánské kultury v proslaveném Palermu. Bohužel jsme nestihli návštěvu městečka Corleone kvůli časovému presu, kde se datují začátky mafie.

Palermo jako takové má velmi pohledné centrum města, které za denního světla působí přátelsky, životem a příjemným dojmem. Posedávat v parčících a kavárničkách by se zde dalo celý den. Večerní procházky na mě působily až děsivě.

Na cestách se snažím dodržovat určitá pravidla, abych předešel případným nedorzuměním – okradení, konfliktům. Právě zde jsem měl ten pocit, když jsme sešli z hlavní ulice. Možná subjektivní pocit, nicméně ten podpořil i fakt, že se Palermo od uprchlické krize proměnilo na “uprchlické” centrum.

Všechny tyto místa jsme měli možnost navštívit. 4 dny jsou na objevení celé Sicílie málo, stačí ale k tomu poznat, v jaké bublině žijeme, a jak je život diametrálně odlišný od toho, co každý den konzumujeme z médií. Cením si každého cestovatelského blogu, který nám při plánování naší cesty pomohl, protože právě na těchto blozích najdete ty reálné, subjektivní dojmy a zkušenosti, díky kterým si můžete poskládat ucelený obrázek toho, jaká skutečně daná destinace/ oblast Vaší cesty je.

Kdy na sicílii vyrazit

Pokud se na Sicílii vrátím, rozhodně bych volil období mimo léto, tedy jaro/ podzim. Počasí začátkem března je více než příjemné. Denní teploty okolo 15 stupňů a stále svítící sluníčko. Zároveň bych letěl na více než týden, ideálně na 14 dní, půjčil si auto a celý ostrov projel křížem krážem.

PŮJČENÍ AUTA

Velmi dobrou zkušenost máme s půjčovnou aut Centauro, kde jsme nemuseli disponovat kreditní kartou pro zapujčení. Půjčovna sídlí na letišti. S personálem je skvělá a rychlá domluva. Vrácení proběhlo tak, že jsme zaparkovali, paní si zkontrolovala obsah nádrže, odevzdali klíče a šli pryč.

Pokud si nechcete auto půjčovat můžete cestovat autobusem nebo vlakem. Překvapilo mě, jak dobrá infrastruktura veřejné dopravy na Sicílii je. Přepravovali jsme se z Catánie do Palerma a autobus vždy vyjel na minutu přesně, stejně tak přijel na čas do cílové destinace. Dobré zkušenosti při přesunu mezi městy mám s portálem omio.com (bezepčné platby za jízdenky, snadné vyhledávání jízdenek a přehledné prostředí). Naleznete zde spoje vlakové/ autobusové.

UBYTOVÁNÍ NA SICÍLII

Ubytování jsme řešili skrze Booking, stalo se nám, že hostitel při osobním setkání navrhnul rezervaci na Bookingu zrušit a nabídnul nám nižší cenu, pokud zaplatíme cash. Booking si účtuje provizi až 30 %, což je věru hodně. Jinými alternativami může být Airbnb, Trivago anebo portál Agoda.

PLACENÍ NA SICÍLII

Ve všech restauracích můžete platit kartou. V malých obchůdcích je to obdobné. U street food stánků a na trzích se platí pouze hotovostí. Veřejnou dopravu zaplatíte téměř vždy oběma způsoby. Letištní transfery taktéž. Pokud ale budete vybírat hotovost vybírejte vždy u ověřených bankovních institucí. Rozhodně se vyhněte pochybným ATM´s. Velmi dobře vysvětluje pochybnost těchto výběrových automatů Janek Rubeš ve videu na kanále Kluci z Prahy

Sleduj nás na instagramu

Máme toho u nás mnohem víc!

Výstup na Olymp v roce 2022: Za bohy na Mytikas

30. 1. 2022 přidal Pišta

VÝSTUP NA OLYMP

Když jsem na konci září roku 2020 odlétal do řeckých Atén, abych zde rozšířil na dalšího půl roku své studijní obzory, první věc, která mě zaujala ještě, než jsme přistáli, bylo právě pohoří Olymp. Ti z Vás, kteří pravidelně létají nebo alespoň jednou letěli, ví, jaké to je, hledět z okénka (když máte to štěstí) při přeletu velkých pohoří. Jediný pohled oživil i dávno zapomenutý sen z mého skromného bucket listu – výstup na Olymp.

Určitě si každý z Vás vedete svůj bucket list. I já mám ten sůvj a občas do něho nahlédnu. Obzvlášť na začátku roku a pak průběžně do něj zapisuji zážitky a sny, které bych chtěl jednou zažít. Určitě doporučuji vám všem si takový bucket list udělat.

Bylo září, teplé dny v Aténách střídaly bouřky a do toho panovala neklidná situace díky covidu, která se stupňovala. Jak dny ubíhaly, plánování výstupu na Olymp bylo intenzivnější. Čas, kdy by bylo možné na Olymp vystoupit bez použití horského vybavení, se krátil. S koncem října měly přijít první sněhové radovánky, kterých jsem se rozhodně účastnit nechtěl.

Měl jsem to štěstí, že jsem narazil při seznamovacím srazu na dvojici sympaťáků. Ti stejně jako já byli mimo hlavní skupinku všech studentů. S Guvenem z Rakouska a Richardem z Litvy jsme se dali do řeči prakticky hned. Hlavními tématy byly naše osobní zpovědi, II. světová válka a samozřejmě mladistvé pohledy na život.

Klukům jsem po pár dnech představil nesmělý plán výstupu na Olymp, včetně cesty a náročnosti. Překvapivě souhlasili a byli stejného názoru jako já – „Budu mít tuhle příležitost znovu?“. Richard ještě před cestou oslovil spolužačku ze třídy a neohrožená parta byla kompletní. Hodilo se to i kvůli rozmělnění nákladů celé výpravy.

Po vzoru Hanzelky a Zikmunda jsme tak vyrazili vstříc dobrodružství a neznámu. Vše začalo v autopůjčovně na okraji Athén, kde na nás čekal Hundai i10. Má tupost naše časové plány posunula o hodinu dál. Propadl mi řidičák a nebyl jsem navíc majitelem kreditní karty. Kdybych putoval sám, zde by mé dobrodružství končilo a spíš než jako Hanzelka a Zikmund bych skončil jako spráskaný pes s polámaným sebevědomím.

PLÁN CESTY VÝSTUPU NA OLYMP

Z přístavních Athén jsme vyrazili po dálnici na sever do 400 kilometrů vzdáleného města Litochoro. Celou cestu nás Gueven zásoboval střídavě klasickou hudbou a skupinou Rammstein, což ocenil hlavně Richard. V Litochoru jsme strávili noc v apartmánu rezervovaný přes booking. Shodou okolností je apartmán oblíbený u mnoha Čechů, což jsem zjistil záhy, když nás vítal majitel Yiannis s úsměv a frází: „Ahoj, jak se máš?“.

Litochoro leží na samém úpatí Olympu, ale není to zároveň výstupní bod! Ten se ukrývá 18 kilometrů severně a o 800 výškových metrů výše na parkovišti s názvem Prionia. Nachází se zde také restaurace, kde můžete po náročném výstupu odměnit své rozlámané tělo. Trek na vrchol je dlouhý 9,2 km, přičemž musíte zdolat převýšení 1848 metrů.

Cesta z parkoviště Prionia pokračuje po modré do Refuge A “Spilios Agapitos”, což je také poslední možné místo na načerpání pitné vody! Refuge není v provozu po celý rok. Stefanos jej provozuje od konce dubna do první velké sněhové nadílky.

„Jako správný cestovatel s sebou nosím i něco dobrého, převedeno do řeči normálních lidí – nosím s sebou chlast. Ten přišel vhod, když jsme si se Stefanosem připíjeli. Stefanos svým dojmem prvně působil jako jeden z mála turistů, kteří chtějí zdolat peak. Po pár minutách konverzace nás uvedl v omyl s tím, že refugi sám provozuje. Česko, stejně jako Yannis, znal velmi dobře, obzvlášť České Budějovice mu utkvěli v paměti. Stefanos se živí mimo sezonu jako řidič kamionu. Po celé Evropě rozváží vše, co mu naloží. Jednou se tak vydal i do Českých Budějovic s ocelovou konstrukcí.“

z Refugi na vrchol skala

Z Refugi poté přichází ta nejnáročnější část výšlapu. 2,6 kilometrů dlouhá trasa s výškovým převýšením 808 metrů nám zabrala zhruba hodinu a půl. Tím jsme stanuli na vrcholu „Skala“, který je přímo naproti nejvyššímu vrcholu Mykitas (nejvyšší bod pohoří Olymp). K zdolání Mytikasu už bude potřeba základní horolezecké vybavení – helma a jistící lano. Každý, kdo z vrcholu Skaly mířil na Mytikas byl takto vybaven.

Kvůli časovém schodku, který jsme postupně získali díky zapomenuté vodě Richarda v základním táboře a našeho návratu pro ni, nebo díky špatnému fyzickému stavu Guevena, který nám v podvečer příjezdu do Litochora vyprávěl, jak lozí po vrcholcích Alp, ale právě teď už fakt nemůže, jsme nabrali zpoždění a na vrchol tak dorazili hodinu a půl před západem slunce.

TIP: Doporučuji vyrazit opravdu časně z rána, abyste měli dostatek času na celý výstup i sestup. V letních měsících tento problém odpadá, pokud ale plánujete výstup na podzim nebo v termínu jako my, vyrazte ještě před východem slunce.

"na vrcholu" olympu

Na vrcholku jsme se zdrželi a užívali si ten pocit vítězství a samoty. Osobně mám nejraději tu cestu před dosažením vrcholu. Emoce jsou v tu chvíli pro mě nejsilnější, užívám si každý krok a stále více prahnu po tom, co mě tam čeká. Čas byl ovšem neúprosný. Naše vybavení těžko obsahovalo čelovky. Navíc, když jsme počítali ztráty po bitvě s vrcholem, hrál v náš neprospěch zdeformovaný Gueven, kterému hrozilo, že mu nohy každou chvíli vypnou. A skutečně vyply.

Cesta dolu to byl teprve oříšek. Málo lidí si uvědomuje ten úděl, ale pokud někam vystoupáte není vyhráno, musíte i sestoupit. V případě lanovky je to jiná, tady žádná nebyla. Zhruba u refugi nám Gueven sdělil, že už dále nemůže jít, což ilustroval i dřevěný klacek o který se opíral. Slunce v tu dobu už zapadalo.

Ujistil nás, že si chvilku odpočine a dožene nás. Jak moc si potřebuje odpočinou jsme zjistili záhy. Když jsme dorazili na parkoviště, byla už tma. „No connection“ nás odstřihlo od jediného možné spojení s Guvenem a Richardem, kteří se ani po půlhodině neobjevovali. Rozhodl jsem se, že jim půjdu, respektive poběžím naproti. Zastihl jsem je po dvou uběhnutých kilometrech. Gueven sotva šel, proto ho musel Richard podpírat. Scéna jak z akčního filmu, kdy je jeden raněný a druhý mu pomáhá.

V tu dobu už bylo zhruba osm hodin večer. Zbylé dva kilometry jsme s Richardem nesli střídavě Guevena na zádech, abychom dorazili na parkoviště, co nejdříve. Prvotní hněv na Guevena opadnul a ty dva kilometry jsme se řehtali jako nikdy.

Silné zážitky formují přátelství. Proto můžu říct, že s Karlem máme silný přátelský vztah, zažili jsme spolu krásné, ale i krušné situace, které se musely společně řešit. Každý má nějakého svého nejlepšího přítele, nejsou jich desítky, někdy je napočítáte i na prstech. Pro mě to jsou lidé, se kterými mám specifické a silné zážitky. A i přesto, že společně nejsme v kontaktu každý den, někdy i týdny, vím, že jsme skuteční přátelé. To nemusí platit o lidech, se kterými se potkáváte denně.

Gueven jako čestný muž uznal svou hloupost, sklonil se před Čechem a Litevcem, což jsme s Richardem brali jako zadostiučinění jeho utrpení, a stejně tak jsme to brali jako konečné vítězství nad Rakouskem 😊 Odměnou nám byl gyros v Litochoru, na který nás všechny Gueven pozval. Do Athén jsme dorazili okolo druhé hodiny ranní. Díky tomu, že jsme byli zahraniční studenti a s výmluvou špatné informovanosti, nás také vojenská hlídka bez problému pustila do města.

Řeknu Vám vidět prázdné centrum Budějovic byl pro mě jeden z nejsilnějších zážitků, které jsem měl v pandemii možnost vidět. Vidět prázdné centrum Athén, bylo spíš apokalyptické, než radostné. Temné ulice, pofiderní lidé potulující se po ulicích a ticho téměř čtyř milionového města.

VHODNÉ VYBAVENÍ NA CESTU

Na jednodenní trek velmi doporučuju dostatek pitné vody. V letních měsících dosahuje teplota na vrcholu i 32°C, níže to může být i více. S vodou se váže i dostatek energie, která lze doplňovat tyčinkami a nějakou svačinou. Samozřejmostí je obuv s pevnou podrážkou. Nemusí to být vyloženě pohorky, postačí sportovní obuv. Cesta je dobře udržovaná a i přesto, že poslední úsek je velmi strmý a téměř celý po kamenech, nejsou to ostré kameny, ale taková „drť“.

Doporučuju si také stáhnou mapu trasy do telefonu, po celou dobu od parkoviště není žádný signál! Na cestách používáme vždy srdcovku mapy.cz

Dobré oblečení v závislosti na počasí. 24. října, kdy jsme na vrchol šplhali, bylo bezvětří, a jak můžete vidět stačila mi lehká bunda. Sluneční brýle nesmí chybět.

počasí na cestě

Pokud plánujete dopředu, doporučil bych zhruba týden předem zjistit aktuální stav počasí. Určitě bych Se nevypravil na vrchol, pokud má být oblačno nebo jinak zhoršené počasí. Opravdu nic neuvidíte, navíc ve zhoršených podmínkách se hůř jde. Terén byl i za sucha dost kluzký. Vyplatí se výšlap načasovat!

Na stránce Mount Olympus Climate najdete přehledný vývoj počasí v jednotlivých měsících.

Zmiňované Refugi “Spilios Agapitos” nabízí taktéž dobře zpracované informace o počasí.

počasí na cestě

Na stránce Mount Olympus Climate najdete přehledný vývoj počasí v jednotlivých měsících.

Zmiňované Refugi “Spilios Agapitos” nabízí taktéž dobře zpracované informace o počasí.

mytologie: bohové na olympu

Proč mě tolik lákalo stanout na vrcholu Olympu? Jako dítě jsem měl nejraději sbírku Sarých řeckých bájí a pověstí od Eduarda Petišky. Snad všechny báje jsem přepisoval do čtenářského deníku a nyní jsem si jedni takovou báji zažil na vlastní kůži. Dle řecké mytologie sídlí na Olympu starověcí bohové v jejichž čele sedí nejmocnější bůh Zeus. Své sídlo zde nalezl Zeus po válce bohů s Titány. Po bitvě se bohové usídlili právě na Olympu a Titáni na hoře Othrys.

Homér tvrdil, že na Olympu nikdy nefouká vítr, neprší, ani nepadá sníh a že hora tone v nádherném světle. Ve své Odyssei to zmiňuje takto: „…Olymp, sídlo bohů domnělé a věčné, jež bouře nikdy nebičují, déšť nepromáčí a sníh nezasype. Jen klid a mír a nebe bezoblaké zde září za nejčistšího dne. …Tam se jeho božští obyvatelé veselí navěky.“

SLEDUJ NÁS NA INSTAGRAMU

MÁME TOHO U NÁS MNOHEM VÍC

Nomádem na cestách: Mallorca

Přečíst

16 ultra tipů před cestou do Maroka

Přečíst

Erg Chebbi: Neuvěřitelná noc strávená na Sahaře

Přečíst

9 tipů co vidět v Maroku – nejlepší místa k vidění

Přečíst

Co navštívit v Českém Krumlově

22. 1. 2022 přidal Pišta

Chcete nebo možná toužíte navštívit Český Krumlov, ale kromě majestátného zámku nevíte, co byste v tomto překrásném městě dělali víc? Na otázku co navštívit v Českém Krumlově Ti jasně odpovíme! Právě teď „kvete pšenka“ pro každého horlivého návštěvníka, který si chce užít město relativně pro sebe bez přeplněných uliček turisty.

Kam v českém krumlově nejdříve?

Pro člověka, který poprvé přijíždí do Krumlova bude jistě „must see“ zámek. Zámek samotný je poměrně rozlehlý a nabízí mnoho míst, které stojí za to vidět a patřičně si užít. Jako první bych volil vhodný vstupní bod, kterým Vaše prohlídka Krumlova začne.

Parkování v Českém Krumlově

Díky náporu turistů z let minulých má město mnoho záchytných míst, kde nechat dopravní prostředek. Pro ty, co přijíždí vlakem/ autobusem o starost míň. Mapu parkovacích míst si můžete prohlédnout na obrázku.

Detailní informace pak naleznete zde.

Jakožto spořivý člověk jsem si dovolil poznamenat do mapy i místo, kde se dá parkovat zdarma. Z tohoto parkovacího místa budete u zámecké jízdárny zhruba za 5 minut 😊

Máme zaparkováno, jdeme dál. Možná už byste taky rádi konečně věděli, kam v Českém Krumlově vlastně jít. Dobře vy nedočkavci.

Ano, tento odstavec může působit až příliš šovinisticky, nicméně já si ho nemohl odpustit 😀

NAUČNÁ STEZKA OKOLÍM ČESKÉHO KRUMLOVA

Nyní je na místě si říct, kolik máte na celé město času. Pokud nejste limitovaní, doporučil bych projít si naučnou stezku, která začíná u Zámecké jízdárny, pokračuje přes Křížovou horu, povede vás přes útulné centrum Krumlova, projdete celý zámek, a nakonec skončíte znovu u Zámecké jízdárny.

Trvala nám projít necelé tři hodinky, nechvátali jsme a na vrcholku Křížové hory jsme se stihli pokochat majestátným výhledem na město s Kletí v pozadí.

Celou trasu si můžete prohlédnout na mapě níže.

ZASTÁVKA NA KŘÍŽOVÉ HOŘE

Pokud se vydáte již zmiňovaným okruhem okolo Krumlova,
nemůžete tento skvost tyčící se nad Krumlovem minout. Právě z toho důvodu, že celou dobu jdete po rovince a zčista jasna se budete muset škrábat do kopce.

Na Křížové hoře se nachází kaple Panny Marie Bolestné a sv.
Kříže. Díky dobrovolným správcům je tato kaple stále zachovalá. To není ale jediné. Stačí popojít před kapli a uvidíte, proč sem má cenu se škrábat.

Nikdy jsem neviděl Český Krumlov z druhé strany a jako kdyby byl na dlani. Vždy pouze výhledy ze zámku na městečko. Člověk by dokázal na té vyhlídce sedět klidně celé dopoledne.

TIP: Pokud zde chcete strávit více času, poproste Vaši svačinářku (přítelkyni, parťáka), ať připraví nějakou svačinu. Hodí se.

STORY TELLING: Moje svačinářka je Zdenička.

Z kaple na vrcholu se poté vydáte po modré značce až do centra Krumlova. Nejde se ztratit. Teda jde, ale chce to opravdu mnoho práce.

Zámek český krumlov

Když mi bylo asi 10 let sjížděli jsme s rodiči Vltavu. Váže se k tomu i krásná vzpomínka na zámek. To v té době bylo na Vltavě ještě hodně vody. Rodiče jakožto zkušení kanojáři si dali za cíl, že jez pod zámkem sjedeme. Pamatuji si už jen to, že když jsem se po překlopení vynořil z vody, první, co jsem uviděl, byl ten čirý úkaz – Zámek Český Krumlov.

Na zámek se dostanete dvěma cestami. První od Zámecké jízdárny, druhá vede z centra. Zámek se dá krásně projít a zároveň se vám nestane, že byste se vrátili na původní místo tou samou cestou.

Detailní plánek a informace o hradu naleznete zde

Na zámku jsme nikdy nebyli. Vlastně nás spíš baví očumování okolí zámku než to, co se ukrývá v něm. Pro horlivé návštěvníky a milovníky zámků přidáme aktuální ceník včetně okruhů prohlídky. Aktuální prohlídky s ceníkem.

Centrum českého krumlova

Určitě neuděláte chybu, když se budete chvíli loudat uličkami města. Můžete tak zabloudit na náměstí Svornosti, poznat kostel sv. Víta nebo si užít výhledy na zámek z vyhlídkového místa v Horní uličce.

V centru se pak nachází množství kavárniček a bister, kde si můžete odpočinout, užít si kvalitní kávu a dobře se nadlábnout. Z poslední zkušenosti můžeme doporučit kavárnu Masná 130

TIP: Na cestách hodně využíváme gastro mapu Lukáče Hejlíka. Ne papírovou verzi ale její online podobu. Když nevíme kam a zároveň se chceme dobře bavit tak je to volba č.1

Kvalitní posezení a dobré jídlo si můžete užít v hostinci DEPO. Mají i zahrádku s výhledem na zámek.

Další kvalitní a ozkoušenou kavárnou je kavárna Kafemlejnek s posezením u Lazebnického mostu. Sezení ihned u vody bylo dost dobrý.

Destinační management oblasti Český Krumlov připravil ucelený seznam všech kaváren, cukráren, restaurací a bister.

Objev svou kavárnu zde

MĚSTSKÝM PARKEM A ZPĚT PO BŘEHU VLTAVY

Menší koncentraci lidí si můžete užít, pokud se vydáte do městského parku. Procházkou městským parkem se následně můžete vydat přes Rybářskou ulici podél břehu Vltavy až do podzámčí, respektive do centra města. V době, kdy jsme tudy procházeli jsem ale žádné fotky nepořídil. Někdy si ty hezké vzpomínky nechávám jednoduše pro sebe. Berte to jako malý tip.

UBYTOVÁNÍ V ČESKÉM KRUMLOVĚ

Jelikož bydlíme v Budějovicích v Krumlově se přes noc nezdržujeme. S jedním ubytováním ale přeci jen jednu zkušenost máme. Jednu noc jsme strávili v tomto spektakulárním penzionu v srdci Krumlova, který předčil naše očekávání.

Přehledně zpracovanou nabídku ubytování v Českém Krumlově naleznete například zde

#zadnaplacenaspolupracezatim

Zdroj obrázku: https://www.pensionlargo.cz

CO dalšího v krumlově navštívit

Pár tipů na zážitky bychom vám ještě zvládli dát, obzvlášť plánujete-li se zdržet v Krumlově déle. Aktivit je opravdu mnoho a jsou přehledně zpracované organizací Destinačního managementu oblasti ČK.

Za doporučení určitě stojí Museum fotoateliér Seidel. Pozvánku pro Vás má přichystanou samotné muzeum: “Vstupte a nechte se okouzlit místem, které skrývá příběh o počátcích fotografie, pohnutý osud průkopníků tohoto řemesla i fotografickou kroniku česko-německo-rakouského pomezí konce 19. a první poloviny 20. století.”

SLEDUJ NÁS NA INSTAGRAMU

MÁME TOHO U NÁS MNOHEM VÍC

Nomádem na cestách: Mallorca

Máte štěstí, um pro určitou činnost a čas?...

Přečíst

16 ultra tipů před cestou do Maroka

Chystáte se plánovat cestu a hledáte inspiraci nebo...

Přečíst

Erg Chebbi: Neuvěřitelná noc strávená na Sahaře

Jediné, k čemu jsem se při cestě do...

Přečíst

9 tipů co vidět v Maroku – nejlepší místa k vidění

Maroko je zemí všeho, tedy pro každého. Hory,...

Přečíst

Bali: Co očekávat?

11. 7. 2019 přidal Pišta

PROFLÁKNUTÉ BALI?

Úvodem vysvětlení proč turisty přeplněné Bali. Na Zélandu jsme byli více než čtvrt roku, z toho měsíc věnován cestování a tři měsíce práci na sadu a stavbě. Jeden by řekl, že cestování je svobodná volba, a proto bude dělat to, co ho naplňuje. Inu věřte, s lopatou v ruce se nám svět trošku točil před očima, a jak řekl jeden náš kamarád Tomáš: „Backpacker, tvrdý chléb má“.

Nejde ani o chléb, jako regeneraci svalů, o kterých jsme až do teď nevěděli. Zároveň čas Vánoc se raketově blížil a i přesto, že se Nový Zéland mění v období léta doslova v tropickou destinaci, raději jsme zvolili „úprk“ na tropičtější Bali. Spíš než cestopis rádi poukážeme na naší zkušenost a pohled, jak Bali vypadá očima dvou mladých chlapců zahalených stínem „kolonizačních“ Australanů.

KAŽDÝ BYL/ JE/ A BUDE NA BALI.

Tak to je. Pokud se vysloví Bali, představivosti se nekladou meze. Z větší části to bývá bordel, davy lidí, krásné pláže a až vysněná fotogenická místa.

Nyní si můžete přečíst náš komentář a berte to, prosím, tak, že jsme razili baťůžkářskou cestu. Náš budget nebyl velký, ale menší. Žádné resorty, přepichové restaurace, a co nejvíce času trávit venku s lidmi. Nepočítaje na Vánoce pronajatou vilu s bazénem, řadím mezi naše nejlepší pokoje ten s názvem DELUX se sprchou s jedním vodovodním kohoutkem a záchodem v jednom, včetně „anti-moskíta“ v podobě ještěrky a postelemi na zemi.

1. BORDEL, CHCETE-LI ODPADKY

Ošemetné téma trápící celou Indonésii a Asii obecně. Nejen plasty představují závažný ekologický problém, avšak iniciativa cestovatele ve spolupráci s dobrovolnickými organizacemi se stále více snaží udržet Bali „čisté“ a pro turisty pohodlné.

Záleží jakým způsobem dovolenou pojmete. S velkou pravděpodobností dovolená v luxusnějších resortech a okupovanějších oblastech bude znamenat minimální vystavení odpadkům. Na druhou stranu ti, co vyráží na Bali po vlastní ose (např. cestovat s batohem), budou vystaveni odpadkům více. Hlavně pak v odlehlých a méně civilizovaných částech ostrova. Běžně se stává, že při plavání nebudou plavky jediné, co Vás zahalí, ale i odpadky.

Paradoxně největším problémem nejsou turisté, ale místní obyvatelé, kteří nemají dostatečné znalosti k tomu, aby ochránili to nejcennější co mají, své vlastní dědictví.

2. DAVY TURISTŮ

Jak jsme již psali, na Bali je spousta lidí a překvapí Vás, že můžete narazit na kohokoliv (my potkali kuličku Leoše Mareše s manželkou a dívku Nikču z Moravy, kterou jsme neznali). Popularita exotické destinace neustále stoupá ať už kvůli odpočinku, zážitkům, nebo pro člověka ekonomicky příznivé země. Bali jde naproti západnímu stylu ať už zázemí, stylem ubytování, kuchyní, ale i jazykem.

Odproštěním se od známých oblastí (Kuta, Sanur, Seminyak, Canngu nebo severní Lovina beach) a obecně atrakcí, které lákají stovky návštěvníků denně, lze dosáhnout “svobody”, Známé oblasti mají svůj důvod proč se v nich zdržuje mnoho lidí a někdy přijde vhod užít si atmosféru onoho místa také.

Vhodné mít na paměti, že oblasti bez turistů jsou méně civilizované, a proto nejsou vhodné pro každého. Např. pro nás baťužkáře a přizpůsobivé jsou tyto oblasti rájem, ale popravdě jsme si rádi vychutnali snídani s kvalitní kávou v Canngu!

3. FOTOGRAFIE A SOCIÁLNÍ SÍTĚ

Co uděláte před příjezdem na dovolenou? Prohlédnete si na internetu krásně upravené fotky kdekoli to jen jde..

Je dobré počítat s tím, že místa vypsaná jako “TOP”, “Nejlepší pláže”, „Nice beach“, „Cheap girls“ nebo “kde trávit čas..” navštíví denně stovky lidí. Tyto místa bývají častokráte zpoplatněna vstupem nebo alespoň parkovným (chrámy, vodopády a vstupy na pláž), kde si každý chce urvat kus turistického bohatství a účastnit se šedé ekonomiky státu.

Bali a lidé spojeni s obchodní činností zde ví, jak uspokojit cílového zákazníka. Uměle vytvořené příležitosti pro pořízení fotografií a jejich následné sdílení je hlavně kvlaitní reklamou, což přiláká ještě více lidí. Jedno se musí nechat, vykouzlit světově známou fotku u chrámu Lempuyang, kde zázrakem stojíte na vodě jako Ježíš s pozadím tak vykresleným, že i Van Gogh by byl udiven, je skutečně nevídaný intrikářský kousek.

4. MÍSTNÍ OBYVATELÉ

Z našeho pohledu vřelí a usměvaví lidé, kteří se i díky víře (většina obyvatelstva vyznává hinduismus) snaží být za každé situace příjemní a pohostinní. Vyzařují úsměvem, pro druhého se rozdají a málo jim stačí k radosti. Věřte lidem, nebo se alespoň snažte věřit. Kde jinde nabít přesvědčení, že svět je ještě v pořádku, než v Asii.

Z jiného soudku. V turistických oblastech naleznete místní občany, kteří jsou přizpůsobeni na zahraniční chování a dokáží v mnoha situacích měnit tvář. Vlezlí prodejci nesmí být opomíjeni. Proslusá „mafie“ v okolí sopky Batur je světově známá a stejně ji každoročně naletí tisíce lidí, stejně jako my. Netřeba se lekat, jde jen o to, že na vrchol sopky se dostanete pouze s průvodcem. Ano, jde to i po vlastní ose.

Ve výsledku jsme vždy střetli zajímavé a přívětivé lidi. Prodejci dělají svou práci a stačí zdvořile odmítnout, pobavit se a jít dál.

5. ATMOSFÉRA

Už před příletem jsme věděli, že Bali bude trošku obyčejná a levná pohodovka. Máme za sebou pár výletů do exotických destinací, proto lehká skepse. Bali překvapilo a připravilo nám krásných 27 dní aktivně odpočinkové dovolené. Každý si vychutná čemu je nakloněn, a to je devízou Bali — rozmanitost a flexibilita.

6. ZPŮSOB CESTOVÁNÍ

Přepravovat se dá třemi způsoby: pronájem motorky, pronájem auta nebo taxi služby (průvodce).

Díky intenzitě a množství dopravních prostředků na silnicích se jeví doprava pomocí aut jako nejbezpečnější na úkor rychlosti a flexibilitě. Mimo taxi služeb lze využít i aplikae GRAB a GoJet, které jsou situované i pro skútry a kola.

Za nás určitě motorka (skútr). Celá Asie je stvořená pro motorky, a to z prostého důvodu. Počet lidí. Předavste si, že by každý Asijec měl auto, nebo dvě, tak jako tomu je v Evropě. To by došlo nejen ke kolapsu vepsaných zákonů, ale lidi by se zbláznili.

Motorka se dá půjčit kdekoliv v rušnějích oblastech. Cena pronájmu se odvíjí od délky a umu smlouvání (odkaz na článek), respektive nedělejte chybu, že hned kývnete na první nabídku. My jsme si půjčili na celou dobu pobytu motorku v Kuta rent bike za 75 Kč/den, ale posléze jsme zjistili, že to jde i levněji.

Nevýhodou motorky je bezpečnost, která se zdvojnásobí pokud jste dva. Nelezte na motorku pokud:

a) neumíte to viz. naše kamarádka, která nikdy neřídila skútr. Zkusila a skončila s dvanácti stehy na noční pohotovosti. Zároveň s ní tam skončil i náš pas, hotovost a část noci.

b) nemáte vystavený mezinárodní řidičský průkaz! Místní policie nemá sebemenší zájem o kontrolu mísntích lidí, i když občas je bizarní vidět dítě jako řidiče s dalšími dvěma stejně starými kamarády na motorce. To si položíte otázku, jestli na mísntím magistrátu není něco v nepořádku.Už jen, že zmiňujeme nějaký magistrát je absurdní. Zajímají se hlavně o zahraniční turisty, kteří často nemají žádné oprávnění k řízení.

Pokud jste z ČR a nemáte oprávnění na motocykly, ale pouze na auto, ke kterému se v EU váže i motocykl do 125 ccm s automatickou převodovkou, máte smůlu mimo EU. Ale víra, že vás nezkotrolujou je taky fajn ne?

viz. Policie pořádá na hlavních dopravních tocích hromadné zátarasy a zastavují každého cizince. Naše známá byla jendím ze zastavených, neměla papíry a výsledkem byla pokuta 500.000 IRD (cca 800 Kč)

Tip na závěr: Pokud přijdete do styku s místní policí kvůli nesmyslnému přestupku, papíry máte v pořádku a hrozí vám pokuta, nebojte se zakročit. Korupce je na Bali rozšířená (policisté jsou přeci jen lidi), což nám potvrdili i místní. Existuje způsob, jak se pokutě vyhnout. V momentě dohadování vyndejte mobilní telefon a začněte celý rozhovor nahrávat. Nás zastavila policie s velmi logickým důvodem, že stojíme na straně silnice a bráníme vozidlům projet. Odtáhli si nás strnou, vzali si registraci od motorky a hrozili pokutou 500.000 IRD nebo 250.000 IRD na místě. POZOR! NIKDY SI NENEHTE VZÍT KLÍČ OD MOTORKY a nikdy NEDÁVEJTE REGISTRCI A PAS Z RUKY!! Vytáhl jsem mobil, začal nahrávat a policista znervozněl. Vrátil nám registrace a my odjeli bez pokuty.

7. PLÁŽE

Bílý písek, azurová voda a usrkávání vody z mladého kokosu. Kromě posledního jmenovaného je nutné důkladně hledat nebo se smířit s realitou.

Kvalitu pláží udává počasí, hlavně po dešti je voda znečištěná větvemi a plasty. Druhým determinantem je příliv, což vlastně znamená, že žádné takové pláže na Bali skoro neexistují. Určitě je lepší vydat se na vedjleší ostrovy jako Nusa Penida, Nusa Lembongan, Gili Islands nebo blízký poloostrůvek Nusa Dua…

Doporučujeme z vlastní zkušenosti:

White sand beach u města Padang Bai
Lovina beach
oblast Sanur
Sawangan beach v oblasti Nusa Dua (zde jsou všechny pláže krásné)

8. CO SI NA BALI UŽÍT?

Vítáme Vás na Bali, užijte si vše, co Vás nadchne. Za nás rozhodně potápění v českém resortu OK Divers v oblasti Padang Bai, blbnutí s půjčenými kroskami na pláži u Canngu, šnorchlování nebo potápění s mantami, což je ojedinělé a nádherné!

Pronajmutí luxusního bydlení na pár dní za hubičku, surfování na hlavní pláži v Canngu. Najíst se v místních restauracích zvaných Warung a neposrat se. Místní doprava, tu především vyzkoušejte na skútru, přinejmenším Vás už nikdy nerozhodí malá dopravní zácpa.

Denní nebo několikadenní túra na jeden z aktivních vulkánů ať už to bude Gunung Batur nebo Gunung Agung. Zážitek začínající v nočních hodinách, kdy jedinou myšlenkou je rozšlapat budík a sám sebe zapíchnout, nicméně nahoře je zase svět v pořádku.

Výlety k překrásným vodopádům, útesové skoky, opičí les a nebo návštěvy chrámů.

Navštivte okolní ostrovy, které jsou dostupné z různých přístavních měst (víme o městě Padang Bai, nebo Sanur). Bohužel jsme na ostrovy nejeli, ale z vyprávění a fotodůkazů přátel jsme si jisti jejich bohatstvím a nezkažeností. Patří sem party ostrov Gili Air, kde ani policie neúřaduje. Nalézt se zde dá vše na co si člověk nakloněný k alkoholu, drogám a dobré muziky vzpomene.

Pozn: Gili Islands jsou celkem tři počínaje Gili Trawangan, Gili Meno a party ostrov Gili Air.

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

Velikost ostrova není nijak zvlášť závratná, celý se dá projet v několika málo dnech. Zprvu jsme se obávali davů lidí, protože tím ztrácí oblast autentitu. I přesto, že každý den přiletí tisíce lidí, všichni se pozvolně rozptýlí po celém Bali a okolních ostrovech.

Naše jediné obavy byly, že čas, který jsme měli každý den utíkal při zmizmiňovaných kravinkách rychleji a rychleji. Sami posuďte zda aktivit je velké množství. Záleží, jakou cestu si zvolíte. Ve výsledku vždy vyjdou obě varianty win — win.

JESTLI BYCHOM SE VRÁTILI?

Stoprocentně, a to i z důvodu, že je to lepší než fyzická práce na stavbě. I když do milovaného Queenstownu se taky moc těšíme.

Karlík a Pišta

Pobavil Vás článek, donutil k zamyšlení nebo to byl pouze výplod dvou kluků s batohem na zádech? Budeme rádi za jakoukoli zpětnou vazbu a sdílení. Další recenze a články z našich cest můžete sledovat v sekci „Recenze“ a „Blog“ nebo na našich sociálních sítích. Pokud Cestujete s batohem ať už po světě nebo v naší rodné zemi a vásnivě své cesty sdílíte, přidejte hastag #cestujsbatohem a přidejte se k nám!

Co si honíme hlavou? #1

14. 6. 2019 přidal Pišta

U KÁVY V NEVYSLUNĚNÉM A OPARU ZAHALENÉM KUALA LUMPURU VZNIKL NÁPAD NA TENTO NOVÝ „SERIÁL“ CO SI HONÍME A NEJEN V HLAVĚ?. VŠECHNO CO SE BUDE HNÁT VAŠIMI OČMI AŽ DO MOZKOVÝCH BUNĚK JE VÝPLODEM NAŠICH DLOUHÝCH TÚR. KDY JINDY PŘEMÝŠLET NEŽ PŘI CHŮZI A MOŽNÁ, I PROTO JSOU ČLÁNKY KRATŠÍ, PROTOŽE KECAT, JÍT A PSÁT MÁ V MOCI SNAD JEN JEDINÁ BYTOST, ŽENA.

Přátelé, už to bude nějaká chvíle, co jsme se rozhodli odjet na delší dobu mimo náš domov. Před pár týdny jsme s mým věrným parťákem Pištou zvedli palce a stopli další vozidlo, které nás zavezlo až před práh našeho domu. Týpek, řidič, jednoduše pofiderní člověk s pochopením pro stopaře nám po cestě věnoval osobně uvařené pivo a lahodné cookies. Myslím, že není stylovější poznávání stálé nových lidí než stopováním. Odprostit se od nervozity a strachu, ostatně stejně jako při prvním sexuálním styku.

Kolik milých lidí už skřížilo naše cesty a kolik božích míst jsme měli možnost vidět a zažít. Není se čemu divit, protože Nový Zéland je epická krajina, kde i Peter Jackson vsadil vše na jednu kartu a vyhrál. Zéland je pecka, velmi diskutovaná destinace, kde by si každý rád uždíbl „svůj“ kousek. Proč ale píšu o něčem, co už dávno spousta lidí ví?

Vybavte si konverzace s přáteli, straými známými, lidmi, které poprve střetnete nebo rodinou. Zpravidla se probírají témata všeho druhu, včetně cestování. Ale přesto nikde jinde v zemích, které jsme navštívili jako Keňa, USA, Jamajka, Inide…, kromě naší země, jsme se zatím nesetkali s otázkou „nemáš strach a obavy cestovat pouze s batohem?“.

Přijde mi, že strach je výsledkem blahobytu. Čím pohodlnější a na míru šitý život máme, tím víc se bojíme abychom náhodou o něco z něj nepřišli. Na základě toho bojujeme, kopeme okolo sebe a předstíráme za účelem udržení si určitého společenského postavení.

Blahobyt je vlastně úžasná věc jen někdy způosbuje problém v tom, že zpohodlníme a raději než hledat nové výzvy a dělat to, po čem toužíme těžší cestou, zvolíme snažší variantu blahobytu a jistoty. Skutečnost lze krásně interpretovat na nočním taxíku, který míří po párty s námi do postele, která je 10 minut chůze. Máme peníze, práci, oblíbený podnik, kočku, psa a přece život, co by si spoustu lidí přálo mít…

To mě přivádí k jedné krásné indické bajce.

Za dávných let, existoval jakýsi Rádža. Rádža vyjel na cestu se svojí družinou a cestou narazili na žebráka. Ze žebráka se postupně vyklubal jeho tatínek, který mu předal vládu a odešel, jak je to v některých indických krajích zvykem hledat smysl života do bezdomoví. Když Rádža viděl tatínka, tak mu řekl, že mu může dát všechno, co jen chce. Tatínek odpověděl, že chce jen to, co se vejde do jeho žebrácké misky. Rádža tedy obrátil kapsy a najednou všechno zmizelo. Ihned donutil doprovod, aby všichni vysypali kapsy. I tentokrát všechno zmizelo. Tak rádža nechal poslat z paláce čtyřicet koní naložených zlatem. Co myslíte? Taky všechno zmizelo. Rádža se ptá, co je to za strašnou misku a tatínek říká: „, Synu, dobře ses optal. To je miska přání, a ta nebude nikdy plná. A čím víc toho budeš chtít, tím méně toho budeš mít“.

Takže my nejsme nespokojení s tím, co máme, ale jsme nespokojení s tím, co nemáme. Já chci, já chci, já chci… Chápete to? Vůbec nejde o potřeby, ale o přání. Potřeba je nedostatek, co člověk má ve snaze uspokojit, jinak uvadá.

TÍM NAŤUKÁVÁME DALŠÍ SOUVISLOSTI A TO, DOBU PŘEJÍCÍ ROZPÍNÁNÍ EGA.

Problém je, že k dosažení některých snů se člověk musí svému strach nejprve postavit. Mám na mysli sen o svobodě, cestování a poznávání věcí na vlastní oči, jednouše right here right now. Postavit se zažitému a vlastně i učenému strachu nědělat, co by se mělo, odjet do světa aniž bych věděl čím se budu živit a nebo se odhodlat opustit přece už tak slušně placené a jisté zaměstnání.

A když jsem tak čelil těm svým strachům já – ze spaní venku, z cizích lidí, z psů, ze samoty… zjistil jsem zajímavou věc. Většina mých strachů byla zbytečných. Představte si věci a situace, kterých jste se báli a nakonec jste je absolvovali. Pokud mohu soudit podle sebe, dospějete k tomu, že ta věc či situace ve většině případů byly mnohem víc v pohodě než jste očekávali. Úplně stejně jako ten zmiňovaný první sex.

Strach je ohromně přeceňovaný, ale dá se mu čelit

Tím jsem chtěl pouze, Vám přátelé, říct, že pokud necestujete ani do běžně navštěvovaných destinací, protože se bojíte, pravděpodobně děláte chybu. Proč? Je to bezpečnější, zábavnější a jednodušší než nyní očekáváte. Myslím, že když budeme trochu odvážnější, prožijeme zajímavější životy. Bude to makačka, ale jednou si za poděkujeme!

Protože prostě a jednoduše, život už potom nebude nikdy jako dřív.

Karel a Pišta

Doubtful Sound – název klame!

12. 5. 2019 přidal Pišta

Cestuj s batohem se tentokráte vydalo na další velký výlet. Náš zélandský čas pomalu nabírá konců. Přátel, zážitků a vritých vzpomínek máme nesčetně. Poslední týdny trávíme hlavně prací, doslova od rána do večera. Tolik odpracovaných hodin už asi dva kluci z Budějc mít nikdy nebudou, a to možná z důvodu, že už nikdy nebudou (respektive nechtějí) pracovat.

Asi už jste pochopili, že jsme byli na pokraji psychického úmrtí. Vzpruha přišla od kamaráda Romana, který nás pozval na cruise. Nakrmit krávy, zkontrolovat ohrady, sbalit batoh a valíme směr Queenstown. Zase ten Queenstown, pokud se někam budeme chtít vrátit v budoucnu, bude to právě tohle město!

ZPĚT K DOUBTFUL SOUND.

Pradávní Maorové nazývají Doubtuful Sound, Patea – The place of silence. Do češtiny zní překlad stroze, proto zůstaneme raději u anglického.

Nachází se v oblasti Jižního ostrova Nového Zélandu zvané Fiordland National Park, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Více lidí navštěvuje známější, vzdálenější a cenově dostupnější Milford Sound. Nelze říct, že je jedna lepší nebo horší. Doubtful Sound není turisticky tak vytížený jako Milford Sound, logicky.

Operují zde pouze dvě společnosti Real Journey´s a Go Orange. Mimo jiné Real Journey´s byla vůbec první společnost. Cruise je podstsatně dražší a časově delší. I po stránce cestovní.

HARMONOGRAM CELÉ CRUISE.

Cruise začíná u jezera Manapouri v přístavu příhodně zvaném Pearl Harbour. Žádné nečekané nálety nás nepostihly a se společností Real Journey´s jsme asi 45 minut překonávali jezero Manapouri. Na lodi jsou zdarma teplé nápoje (rozpustná káva a čaj) a placený bar.

Plavba končí u vodní elektrárny na druhém břehu jezera Manapouri. Odtud okamžitě nasedáme na autobus a skrze Wilmot Pass (jedna z nejdražších stavěných cest Zélandu) se dostáváme do oblasti Doubtful Sound. Jízda zabrala necelou hodinu a během ní řidič dělá zastávky. Zéland hlavně prezentuje neustále své ptactvo a flóru.

Plavení se skrze Doubtful zabere tři hodiny a opravdu ten čas stojí za to! Okrem okružní plavby zajíždí loď i do jednotlivých ramen (First arm, Crooked Arm a Hall Arm), kde jsou vskutku dechberoucí pohledy. Na samotném konci se dostáváme na otevřené moře, kde se na kamenech vyhřívají lachtani, vlny se rozbíjí o skalnaté masivy a nebýt jistého rozumu, rádi bychom měli stejný život na háku jako oni lachtani.

OČEKÁVÁNÍ.

Sound jako Sound? Doubtful Sound nemá Mitre Peak jako jeho sok Milford Sound, za to po celou dobu máte fjordy jako na dlani. Očekávejte méně lidí, hlavně asiatů, proto celkový dojem bude osobitější a s místem jako kdyby splynete.

Důležité je určitě počasí, my jsme chytli mlhavo, kde místy vykukukovalo slunce. Je těžké plánovat, pořád tu chčije, a tak se spíš bavíme o štěstí. Při velmi špatném počasí společnost vrací peníze.

Očekávejte i přátelštější atmosféru personálu a ostatních turistů, protože plavby nejsou tolik frekventované jako na konkurenčním Milford Sound. Kapitán například vypne na pár minut motory, abyste mohli slyšet zvuky zvířecího světa nebo šumícího moře a nemá problém okřiknout hlučící lidi, aby nerušili dojmy ostatním.

CENY.

Cena za cruise, kteoru jsme absolvovali je 249$ bez oběda a vlastní dopravou do Manapouri. S obědem vyjde něco okolo 309$.

Overnight cruise stojí od 485$ do 800$, ale už jen program vypadá slibně. Večeře se snídaní, kayaking, private kabinka a noční pozorování hvězd.

S využitím slevového portálu bookme.co.nz se lze dostat na zajímavé ceny pro obě dvě varianty. Nebo navštívit přímo weby společností Real Journeys nebo Go Orange

NÁŠ NÁZOR.

Jak už jsme psali počasí nám neumožnilo vidět Doubtful v plné kráse, protože většinou bylo vše schované za mlhou, ale pokud se mlha rozptýlila, bylo to famózní. Nepočítaje cestu do samotného Doubtfulu je časově plavba stejná jako Milford Sound. Bylo ale zřejmé, že oproti Milfordu máte možnost pozorovat vysoko tyčící se fjordy po celou dobu.

Úžasné bylo když kapitán, i když za kormidlem se vystřídala asi celá posádka, vypl motory a zavelel ke klidu a prakticky jsme se jen nechali unášet a konečně jen nekonzumovali, ale nasávali tu pravou atmosféru, kdy zavládlo ticho.

Cruise za plnou částku bychom asi nešli a využili více komerční Milford Sound, na druhou stranu overnight cruise dle recenzí pár lidí je nezapomenutelná. Je fajn si zažít obojí a nedělat srovnávání, protože je jasné, že dostanete něco za 40$ a něco jiného za 250$. Nebo se pleteme?

Byl Vám tento článek užitečný, nebo Vás alespoň bavil obsahem? Budeme rádi za jakoukoli zpětnou vazbu a sdílení. Další recenze a články z našich cest můžete sledovat v sekci „Recenze“ a „Blog“ nebo na našich sociálních sítích. Pokud Cestujete s batohem ať už po světě nebo v naší rodné zemi a vásnivě své cesty sdílíte, přidejte hastag #cestujsbatohem a přidejte se k nám!

Pišta a Karlík

TOP 6 treků Queenstown a okolí

3. 5. 2019 přidal Pišta

Kladete si otázku zda by Queenstown měl být součástí cestovního itineráře?

Minimálně ti, kteří nechtějí utrácet směšné částky za adrenalinové atrakce, by měli okusit atmosféru z jiného soudku, a to zdejším celodenním, a nebo několika hodinovým trekováním a procházkami.

Dnešní článek je zaměřen na námi vybrané nejoblíbenější treky v okolí města, které jak doufáme, Vám ušetří čas výběrem aktivit a zároveň umocní zážitek už z tak milovaného Queenstownu. Vzhledem ke strávenému času (3 měsíce) by byla od nás hanba nemít ani jeden trek zažitý na vlastní kůži. Přes týden vítězila práce s odpoledním programem v místních Queenstown Gardens nebo doma na gauči, o víkendech přišla řada na víkendové celodenní túry.

Čerstvý vzduch, fauna a flóra všude okolo nás a několikahodinová chůze nás přiměla nepřemýšlet nad blbostmi, vlastně nad ničím.

Podívejme se, respektive pojďme na ně!

BEN LOMOND (11KM, 6 HODIN NÁVRAT)

ár přátel je názoru, že patří k nejlepším na Jižním ostrově. Z části souhlasíme. Cesta nahoru je dokopce, to ano, prakticky všechny trasy, u kterých máte nějaké očekávání nebo krásně vypadají na obrázku, se skrývají za chůzí do „škrpálu“.

Ben Lomond by měl být součástí plánů za a) vstupní bod je v docházkové vzdálenosti od centra a za b) kus trasy si lze zkrátit místní lanovkou.

První možností je využítí Skyline gondoly, která Vás vyveze na Bob´s peak, odtud vede cesta už pouze po svých necelé 4 hodiny tam a zpět buď do sedla, nebo až na vrchol, nám již známý jako Ben Lomond. Druhou možností je kompletní výšlap z nuly, kdy se začíná cestou Tiki trail až na Bob´s peak (45 minut) a následně stejně jako u možnosti č. 1.

Co vás nahoře čeká?

360 stupňový výhled kam jen oko dohlédne, papoušek Kea nebo pocit, že jste udělali něco pro sebe. Osobně jsme trek nešli jednou, ale několikrát, protože výhledy se nikdy neomrzí a zároveň je to kvalitní trénink. Minimálně na Bob´s peak dojde každý.

QUEENSTOWN HILL (3KM, 2 HODINY)

Zde už svou snahu zapojují i tištění průvodci a vědí proč. Ještě méně náročnější procházkou je Queenstown Hill, taktéž kousek od centra a přitom nabízí vše jako na dlani.

U treku je přilehlé parkoviště, ke kterému lze dojet autem nebo dojít pěšky. Následná trasa necelých tří kilometrů, z nichž většina je lesem, vás dovede až na vrchol kopce. Není výhled jako výhled, proto myšlenky, že odtud bude stejné pokukání jako z nedaleké Gondoly jsou nesprávné.

Za nás je tento trek krásný, lehce náročný, ale pokud pro Queenstown máte vyhrazeno více času, vyjděte na Ben Lomond.

THE REMARKABLES

Úchvatné hory s názvem Remarkables na nás zapůsobili už během příjezdu do Queenstownu nebo i při příletu na místní letiště. Okamžitě se staly naším cílem, který jsme moc dlouho odkládali.

Cesta začíná na úpatí, kdy je nutné autem zdolat cca 10 km asfaltové a pak 11 km štěrkové cesty, Šemík zvládl cestu bravurně, ale v době po dešti nebo před zimou raději buďte připraveni. Dojedete ke ski arélu odkud je několik možností.

1. Výšlap k jezeru Alta (45 minut)

2. Queen´s drive trek (6 hodin)

3. Vrcholy Single a Double cones – Grand Traverse (4-8 hodin)

Jezero Alta je nejkratší výšlap s mírným hodinovým stoupáním. Pokud dojdete k jezeru můžete dále pokračovat na jednotlivé vrcholy nebo na zmiňovaný Queen´s drive trek, který je ale trošku matoucí a cestu musíte ze západní části pohoří spíše hledat.

Cesta na Singel cone je strmá a v poslední části musíte zapojit i lezecký um, pro jistotu jsou zde i horolezecká oka, ale my jsme je nevyužili a nahoru se „vyškrábali“ za hodinku a půl bez problémů. Nebezpečnou částí pak je přechod mezi jednotlivými vrcholy.

Náš cíl byl Queen´s drive ale za chodu došlo ke změně, kdy od jezera jsme vyšlapali na vrcholek Singel cone a poté se vrátili zpět dolu a došli do půlky Queen´s drive, cesta se nám poté ztratila, proto jsme se vrátili zpět.

Rozhodně nepodceňujte počasí a buďte připraveni, pamatujte, že zdraví máte jen jedno a pokud se necítíte nebo počasí není vhodné, nebude to první ani poslední zážitek, o který přijdete.

MOKE LAKE (1,5 HODINY, 5 KM)

Impozantní a přátelský, tak se dá označit dvouhodinový trek kol Moke jezera. Lehké převýšení ani nestojí za zmínku. Na Zélandu je běžné, že cesty vedou skrze privátní pozemky, nezalekněte se krav, které vám skříží cestu, ony se bojí Vás! Cesta je příjemná, zpevněná a vhodná pro ty, kteří si chtějí zpříjemnit den nebo si odpočinout.

Mimo pěší turistiku nabízí také vyjížďky na koních, koupání či možnost přespání v přilehlém kempu pro jakýkoli typ vozidel.

SAWPIT GULLY S ODBOČKOU NA BIG HILL (ARROWTOWN) (3 HODINY, 8 KM)

Při první návštěvě jsme se nechali „napálit“ a zvolili poněkud nudnější loop trek podél místní řeky. Další návštěvu jsme věnovali pouze gastronomii, tedy jídlu a kávě a při poslední návštěvě obejvili trek Sawpit Gully s odbočkou na Big Hill za nímž se rozprostírá až děsivý Skippers kaňon s jednou nejnebezpečnějších cest světa.

Trek je dokola tudíž se vracíte jinou cestou a ani nezáleží jakou cestu si vyberete, protože na začátku musíte překonat převýšení, které je na obou stranách stejné. Samotná odbočka na Big Hill je lehce náročná a strmá, nicméně se Vám odhalí celý Arrowtown, Remarkables i jezero Wakatipu.

Arrowtown svou minulostí a velikostí působí stále dojmem staré zlatokopecké vesničky s jednou vyjímkou. Auty na ulicích. Na svou velikost nabízí velké spektrum aktivit jako rýžování zlata, prohlídku zachovalých kolonií zlatokopců, adrenalinová jízda kaňonem atd.

CECIL PEAK + WALTER PEAK

Jediné dva vrcholky, které jsme bohužel nepokořili a už asi ani nepokoříme kvůli přicházející zimě. Z Queenstownu můžete jeden z vrcholků krásně vidět, z Remarkables můžete vidět oba dva a věřte, nebude to sranda.

Následující informace jsou z vlastního pátrání nebo povídání od přátel.

Přeprava na druhý břeh jezera je dražší než se zdá. Private water taxi si za pěti členou skupinku řekne 350$ jedna cesta. Druhou možností je plavba s Real Journey´s lodí Earnslaw, což vyjde na cca 35$ jedna cesta a nebo se domluvit na facebookových skupinách (Queenstown trading) s místními, kteří vlastní loď.

Spousta lidí volí variantu, že si sebou berou kempingové vybavení a na jednom z vrcholků stráví západ, respektive východ slunce a druhý den se buď vydají nazpět nebo pokračují na další peak. Nenechte se ale zmást, trasy nejsou jednoduché a často si musíte cestu razit sami. Přičemž musíte překonat téměř kilometrové převýšení na třech kilometrech treku.

Byl Vám tento článek užitečný, nebo Vás alespoň bavil obsahem? Budeme rádi za jakoukoli zpětnou vazbu a sdílení. Další recenze a články z našich cest můžete sledovat v sekci „Recenze“ a „Blog“ nebo na našich sociálních sítích. Pokud Cestujete s batohem ať už po světě nebo v naší rodné zemi a vásnivě své cesty sdílíte, přidejte hastag #cestujsbatohem a přidejte se k nám!

Pišta a Karlík

Crate Cafe: Nejlepší snídaně a oběd v jednom

28. 2. 2019 přidal Pišta | Leave a Comment

Bali je země rozmanitých chutí, domácích koření, ingrediencí a možností, jak ukojit hlad. My jsme v počátku věnovali pozornost místním warungům (restaurace), protože jsou levné a vaří zde jídlo místní lidé často v neuvěřitelných podmínkách. Po chvíli došlo ke změně spojené s naším usazením v západní oblasti Canngu, kde se nachází i kavárna CRATE Cafe. Ta si touto cestou zaslouží malou reklamu oplátkou za nadstandardní servis.

CO JE CRATE CAFE?

Od přátel jsme dostali echo o podniku s názvem Crate cafe a touto cestou jim nezbývá nic jiného, než poděkovat! Kavárna, respektive místo, kde lze spojit jídlo, práci a trávení volného času v jedno, doslova vyzařuje pozitivní energií a nás naprosto pohltila.

Stále modernější forma open space funguje i zde, proto není divu, že lidé zde neustále proudí.

KDE SE NACHÁZÍ?

Velká popularita neodrazuje návštěvníky ani odlehlejší lokací od hlavní ulice Jalan Pantai Batu Bolong procházející oblastí Canngu. Kavárna nabízí pohodlné parkování přímo u podniku, včetně servisu pro motorky zodpovědným pracovníkem.

JAK CRATE CAFE FUNGUJE?

Pestré menu společně s oblíbeností a velkým zájmem vytvoří občasné fronty, avšak vždy se vyplatí vydržet. Stačí si objednat u kasy, obdržíte číslo a poté se usadíte buďto v měkoučkých křesílkách nebo naopak na dřevěné bedně od whiskey.

Obsluha je kvalitní, rychlá a všímavá. Ostatně jako ve všech podnicích na Bali.

Platby přijímají jak v hotovosti, tak platební kartou. Otevřeno sedm dní v týdnu pro snídaně a obědy.

Otevírací doba: 6.00 – 16.30

LÍBÍ SE TI OBSAH, KTERÝ TVOŘÍME?

CO KAVÁRNA NABÍZÍ?

Princip, který Crate cafe zastává je vlastně jednoduchý až je pro člověka, který neumí udělat rychlé rozhodnutí, náročný. Všechny nabízená jídla jsou za stejnou cenu 55.000 IRD bez ohledu na to, jestli si objednáte maso nebo ne. Nemůžete, ale vybrat špatně!

Obložený chléb s vajíčkem a slaninou v Crate cafe

Devízou jsou poté salátové a smoothie mísy, které jsou velmi výživné a chutné, tudíž není potřeba ani oběda. Dále je v nabídce variace smoothie, fresh džusů, mladých kokosových ořechů a samořejmě KÁV!

Káva je obzvlášť v této oblasti k dostání téměř všude. Připravit chutnou kávu, už doukáží pouze na pár místech, zde to platí dvojnásob!!

MENU.

Podnik se snaží odlišit nejen designem, ale také nabídkou menu. Názvy jídel často způsobí zmatek při výběru a zamotají hlavu tak, že nevíte do poslední chvíle, co si objednat. Rozhodnutí přijde skoro pod nátlakem u objednávacího pultu, protože už není čas. Na druhou stranu se vše může proměnit v neplánovaný gastronomický zážitek.

PROČ NAVŠTÍVIT A STOJÍ TO ZA TO?

Jiné slovo než ANO ani nelze použít. Za málo peněz hodně muziky. Hlavně si odnesete zážitek, který vyvolává pocit, že ani nemůžete z Bali odjet. Nyní každý den vzpomínáme na časy v Crate cafe, kdy jsme si vychutnávali voňavou kávu s jedním z neuvěřitelných jídel. Věřte, že když si děláme tousty s marmeládou nebo jogurt s musli, touha vrátit se zpět na ono místo je ještě umocněna.

Mimo tuto skvělou kavárnu nabízí Bali spoustu dalších úžasných míst a zážitků. O spoustě z nich jsme psali v minulém článku “Bali: Co očekávat?”

SLEDUJ NÁS NA INSTAGRAMU

Mokrá zábava canyoning

21. 2. 2019 přidal Pišta

Asi tak týden nazpět jsme mohli vyzkoušet adrenalinovou aktivitu canyoning v místech okolo města Queenstown. Queenstown, místo, kde adrenalin čiší na každém rohu a nabídka je tak nepřeberná, že je potřeba plných kapes geldů.

Náš společný přítel z cest nám jednou pověděl, že backpacker tvrdý chléb má, pravda! Zároveň ale my backpackeři (na půl socky) potkáváme podobné lidi se stejnými zájmy a odlišnými pracemi. Co z toho plyne?

Seznamovat se na cestách s lidmi, tvořit přátelství, vyměňovat si navzájem své dovednosti a nebo prostě jen dělat radost, se do budoucna oplatí!

JAK TO TEDA BYLO?

Kanadská kamarádka Tab má anglickou kamarádku Rachel, která provádí Canyoning jako instruktor a zrovna potřebovala tři dobrovolníky, aby si mohla vyzkoušet své skills při zkouškách na vyšší level instruktora. Zjednodušeně…prostě jsme stáli uprostřed parku napůl v náladě, napůl v euforii a příležitost jsme vzali.

Kdo by to nebral zadarmo? Normální cena je okolo 200 NZD.

Spontánost, důvod proč nemáme rádi strojené akce Najednou stojíme nahatí na parkovišti mezi lidmi, strojíme své výstroje a jdeme se bavit.

Canyoning je směska sportů jako lezení po skalách, plavání, hiking… Už se ale nikdo nezmiňuje, že je ve studené vodě s teplotou 10 stupňů (hlavně na Zélandu). Ano, měli jsme neopren, ale k čemu je, když máte holé ruce a hlavu? Voda pomalu stéká za neoprenem až dolu mezi půlky. Mám pocit, že jsem byl i chvilku ICE CUBE , ale probral jsem se při dalším pádu do ledové vody.

JAK CANYONING PROBÍHÁ?

Nejprve výšlap s oblečenou výstrojí nad kaňon (rozhodně si neutahujte záchranou vestu, protože v kopci začnete fialového parťáka za sebou slyšet fuňet a pomalu resuscitovat) a poté slanění do místa, kde dobrodružství začalo!

Cestou brození ledovou vodou, skoky z vysokých ale i nízkých skoků, unášení se proudem a proplouvání mezi úzkými kaňony a další slaňování několik desítek metrů. Také jsme rýžovali zlato a proplouvali pod vodopády. Průběh aktivity nás neustále držel v napětí, co přijde dál.

Příroda je mocná a lidé dokáží vymyslet lecjaké kraviny, proto neváhejte a vyzkoušejte! Sice budete mít lehké omrzliny, kluci svůj tic tac trochu smrsklý, ale po usušení a teplém nápoji bude vše zase růžové, teda větší.

Rachel určitě ocení pokud využijete její služby. Zábavná, pozorná a hlavně instruktorka, která v rámci mezí demonstruje a posléze nechá vyzkoušet všemožné věci. Najdete ji ve společnosti Canyoning Queenstown.

Cestujte s batohem a pokud máte i Vy zkušenosti s Canyoningem, přidejte k fotkám hastag #cestujsbatohem a podělte se s námi o Vaší zkušenost.

Bavte se!

Pišta a Karlos, Cestuj s batohem

Routeburn Track – Great Walk zdarma!

21. 2. 2019 přidal Pišta

Chlouba novozélandské přírody, která se nachází na Jižním ostrově v oblasti Milford sound. Routeburn Track je zahrnut do kategorie Great Walků (GW), kterých je na Novém Zélandu celkem třináct. Primitivní myšlenka, že absolvujeme trek během jediného dne, vznikla v hlavě kolegy, jenž zde již žije pár let, leč nikdy trek nešel. Akce vyvolá reakci a už jsme šli.

Obsah článku

ROUTEBURN TRACK - GREAT WALK ZDARMA

Co od Routeburn Track očekávat a vyplatí se vůbec?
Specifikace treku
Z jakého místa vyjít
Ceny
Co si vzít s sebou na trek
Náš názor
Sleduj nás na Instagramu

CO OD ROUTEBURN TRACK OČEKÁVAT A VYPLATÍ SE VŮBEC?

Cestou skrze les, barevné údolí, hřebeny hor s ledovcovými výhledy a kolem spousty vodopádů. Potřeba většího lákadla? Doopravdy tomu tak je, a pokud si „vymodlíte“ krásné počasí, bude zážitek milionový. Vyvstává otázka – vyplatí se 32 kilometrů dlouhý trek jít? Nebo namísto toho vybrat jiný, kratší, který bude bezplatný? „Všechno jde“, slýchávám neustále na Zélandu a ano, Routeburn track jde projít bezplatně!

Klíčem je vytvořit dvě skupiny, mít dvě auta a každé se vydat na jiný začátek. Klíče si jednoduše vyměníte při setkání a až dokončíte trek, nasednete do druhého auta a praskáte pryč. Ne vždy máte možnost dvou aut, stejně je možnost jít milionový trek bezplatně. Existuje stopování (na Zélandu snad nejjednodušší!) nebo skupiny na Facebooku.

Tip: Obzvláště doporučujeme trek absolvovat po dešti, protože se zvedna hladina horských vod a vodopadá budou šumět o sto šest!

Specifikace ROUTEBURN Track

Originální informace k treku hovoří o 33 kilometrech rozvržených optimálně do tří dnů a dvou nocí. Jak jsme již zmínili trek se dá ujít i během jednoho dne, a i přesto si plně užijete atmosféru. Cestou narazíte na pravidelně rozestavěné „odpočívadla“ nebo místa k přenocování. V sociálních zařízeních je základní vybavení jako voda, plyn, postele.

To, jak bude celý dojem z Routeburn track vypadat, velmi ovlivní počasí. Doporučujeme sledovat počasí skrze aplikace MetService a Yr. Celkové převýšení treku je 1626m a náš výsledný čas byl 7:45:01.

Pozor! Ti, kdo se rozhodnou využít kempovací místa, nemají povolení použít zařízení uvnitř chatek! Nicméně ve většině případů nikdo nic neřeší.

Z jakého místa vyjít?

Díky tomu, že je trek jednosměrný existují dva počáteční body. Poloha prvního je v oblasti Glenorchy, konkrétně Routeburn Shelter. Druhý vstupní bod se nachází na opačné straně přes hory s názvem The Divide Shelter.

V obou případech nelze prohrát, myslím tím, že ať vyjdete z jakéhokoliv bodu, vždy bude trek nádherný! My jsme vycházeli z The Divide Shelter, přičemž začátkem jsme museli překonat větší převýšení, naopak posledních 7 km jsme klesali. Sami si odvoďte, jestli je lepší začít agresivnějším stoupáním nebo dlouhým a táhlým.

Ceny

Vstup na trek je zdarma. Dodatečné výdaje se odvíjí od ubytování, které je spojeno s rychlostí chúze, finančním budgetu a prožitku celého treku. Ať se ubytujete v jedné ze čtyř chatek či dvou kempovacích místech na treku, budou ceny stejné. Vláda od nové sezony, která začíná od 23. 10 do 30. 4 upravila, respektive navýšila ceny všech možností ubytování v rámci GW.

Osoba	NZ Rezidenti	Turisté
Dospělí - chatka / kempovací místo	65 NZD / 20 NZD	130 NZD/ 40 NZD
Děti - chatka / kempovací místo	FREE	130 NZD / 40 NZD

Tabulka výše popisu ceny pronájmu jednolitvých typů “ubytování” na tracku. Za mě je to naprostá zlodějna za bílého dne. Lidé jsou ale ochotni platit a věřte, že místa bývají často vybookovaná dopředu před zahájením sezony. Šílené, ale je to tak.

Na druhou stranu ubytování je na krásných tichých místech, kde devízou jsou rozhledy na dechberoucí přírodu, která přinutí zastavit a kochat se.

Osoba	NZ Rezidenti	Turisté
Dospělí - chatka / kempovací místo	15 NZD / 5 NZD	15 NZD/ 5 NZD
Děti - chatka / kempovací místo	FREE	FREE

CO si vzít s sebou na Routeburn Track

Výbava závisí na způsobu absolvování treku. Pro nás, co jsme trasu prošli během jednoho dne, bohatě stačil malý batůžek a v něm:

svačina, oběd, 1.5l vody
foťák a GoPro
mikina (ranní mrazík zlobil)
brýle a pár dalších zbytečností, které jsem zapomněl z batohu vyndat

Na vícedenní cestu si zabalte dostatek jídla, kempovací věci, dostatek oblečení… i když my chodíme pořád v jednom, ale počasí dokáže mnohdy překvapit, zvlášť na Zélandu.

Náš názor

Trek a okolní příroda rozhodně stojí za námahu na dlouhé trase. Výhledy z hřebenů hor jsou dechberoucí, nemluvě o krásných vysokých kaskádových vodopádech a čistých horských jezerech. Walk bychom zařadili prozatím mezi top 5 na Zélandu vůbec, který se dá jednoduše řečeno ‘‘prohajknou‘‘.

Zároveň promyslete předem, jak Routeburn track chcete jít, ať nelitujete peněz a času, které můžete snadno ušetřit! Trek je populární, a když jsme ho šli my, šlo s námi dalších 201 lidí. Potkali jsme spoustu hikerů, kteří došli pouze do půlky, a aby stihli za světla dojít k autu, museli jít zpět. Jednoduše slyšeli o možnosti jít trek v jednom dni, ale nevěděli jak.

Sleduj nás na instagramu

Čína aneb promyšlený Stopover

18. 2. 2019 přidal Pišta

Na začátku veliká sranda, která přerostla v promyšlený plán, jak si zpříjemnit cestu na Nový Zéland. Psal se konec května a v bytě v centru Českých Budějovic se zrodil plán cesty, který nám přidal další cestovatelský prožitek. Celý proces plánování byl velice jednoduchý, jednodušší než následné střízlivění po zakoupení všech letenek.

CESTOU NECESTOU

Jekatěrinburg, Peking a Sydney. Skvělým sestavením letenek jsme strávili v Pekingu celé tři dny. Tři dny, které jsme bohatě naplnili zážitky, překvapením a také průsery.

Překvapení jsme si splnili ihned při výstupu s šesnácti kilovými batohy na jednom z největších letišť světa, kde angličtina je takřka v plenkách a zároveň kde existuje velmi slušná antizápadní propaganda. K pochopení… V Číně je zaprvé těžké najít bezplatnou wi-fi síť, zadruhé zprovoznit aplikace typu Instagram, Facebook, Google, Whatsapp… a to je možné jen v kombinaci s pomocníkem zvaným VPN. Zatřetí již zmiňovaná angličtina.

Díky olympijským hrám došlo v Číně k alespoň anglickým překladům zastávek metra a běžných značení. Zároveň napomohly k lepší kondici ovzduší, které bylo dříve masivně poznamenané průmyslem. Dříve byl Peking pokryt hustým smogem, který kazil celkový dojem.

VZHŮRU DO VÍRU GIGANTMĚSTA

Věřte, že vyznat se v Pekingu vyžaduje slušnou dávku nervů, schopnosti pamatovat si spousty čínských názvů a schopnosti odmítnout kdejakého taxikáře, který Vám slíbí, že za 700 USD zažijete nejlepší zážitek na Velké čínské zdi (vlastní cestou vyjdou náklady do 10 USD). My jsme zvolili strategii “vše si uděláme sami”, jak je naším dobýrm zvykem.

Jazykové bariéry několikrát způsobily, že jsme se stali obětmi omylů a nečekaných situací. Například ihned na letišti jsme zakoupili autobusový lístek absolutně mimo námi vyžadované místo, a to proto, aby se nás paní na přepážce zbavila a nebo možná, aby valící se dav lidí za námi pohnul z místa. Nebo situace, kdy jedete na vybranou zastávku k Velké čínské zdi, ale jelikož vypadají všechny znaky zastávek stejně a upocený řidič autobusu umí pouze naučený šibalský úsměv, vystoupíte bůh ví kde. Naštěstí, kde se vzal tu se vzal, taxikář. V konečném součtu nás trip na jeden ze sedmi divů světa vyšel na necelých 20 USD.

Tři dny a dvě noci, které nás naučily jediné čínské slovíčko zvané “SEJSEJ”, vyznat se v infrastruktuře metra (fantastická zkušenost!), odolávat davům číňnských občanů, být “evropskou atrakcí” a nakonec naučit se tolerovat všemožné kontroly. Kontroly jsou pro Peking specifické, obecně na nás působilo celé prostředí velice monitorované jako z knihy 1984 od G. Orwella. Kamery na každém rohu, kontroly batohů při každém vstupu do metra a bezprecedetní pasové kontroly.

NAKONEC ČÍŇAN

Díky networkové aplikaci couchsurfing jsme se mazaně vyhli platbám nesmyslných částech za ubytování, ale zároveň jsme si zapekli na letištní malér.

Levné ubytování je v Číně problematické. Většina levných hostelů vyžaduje průkaz čínského občanství. V opačném případě pokud ho nemáte, nabízejí dražší varianty pro nás cizince.

Ona ubytovací klička nás dohnala na pasové kontrole při výstupu z Číny. Vše začlo postupným přibližováním k pasovému okénku. První Karel poté já. Za minutu vidím, jak ruka za okénkem volá přidruženého pracovníka, Karel znejišťuje a mě hlavou letí slovní spojení “doprdele”. Obavy se naplnili a do minuty jsme oba seděli na hanbě. Po sérii otázek vyslýchajícího k bydlení a námi opětovaného zatloukání jsme byli varováni pokutou cca 6 000 Kč a VYPUŠTĚNI ze země.

Vyvstává otázka, sledoval nás VELKÝ BRATR?

VRÁTÍME SE ZPĚT!

Velikost země a jejího hlavního města nám ani zdaleka nedovolila navštívit vše, co bychom si přáli. Ovšem už návštěva osamocené Velké čínské zdi, Zakázaného města, Letního paláce, Chrámu nebes, náměstí Nebeského klidu, ochutnávka pouličního jídla v chudých čtvrtích, úchvatný západ slunce nad Pekingem, sto nachozených kilometrů ve třech dnech, focení pro místní obyvatele a nekonečně množství úsměvů a spousty dalších zážitků dokonaly své.

Čínská kultura na nás zapůsobila ohromným způsobem. Pochopte, číňané jsou trošku arogantní ale oddaní. Nemají žádné zábrany, ale jsou slušní. Je jich moc, a proto skoro každý byl přece v Česku.

Pokud máte zájem o pár tipů a triků, jak se vyznat v Pekingu, jaké místa navštívit, jak se dostat na osamocené místo na Velké činské zdi nebo prostě jen byste se rádi dozvěděli více a přečetli pár dalších řádků našich zažitých blábolů, napište nám skrze sociální sítě nebo sdílejte své zážitky hastagem #cestujsbatohem. Bavte se!

Pišta a Karlos, Cestuj s batohem

Harmonogram dne/ práce

Jak získáváme další inspiraci pro naše projekty

Bydlení na mALLORCE

Co vidět v okolí

Kolik nás pracovní cesta stojí

Užitečné rady a tipy

Sleduj nás na instagramu

Tip č.1 – Naučte se základní fráze arabštiny

Tip č.2 – Nepijte vodu z vodovodu

Tip č.3 – Smlouvejte

Tip č.4 – Návštěvy mešit nepodceňujte

Tip č.5 – Ubytování

Tip č.6 – Hotovost vs. placení kartou

Tip č.7 – Alkohol

Tip č.8 – Nebuďte překvapeni, jak hezká nádraží jsou

Tip č.9 – Haš-iš

Tip č.10 – Doprava po Maroku

Tip č.11 – Ochutnej Tajine

Tip č.12 – Volání k modlitbě je příležitost se nechat ukolébat

Tip č.13 – Nauč něco marocké děti

Tip č.14 – Party marockých obyvatel

Tip č.15 – Městská daň z ubytování

Tip č.16 – Zapamatuj si kód, který ti napíše úředník do pasu

Sleduj nás na Instagramu

Obsah

Jak se dostat do Merzouga

Kolik mě to bude stát a na jak dlouho

Itinerář třídenní cesty do pouště Erg Chebbi

Den první

Den druhý

Den třetí

Není poušť jako poušt – o marocké Erg Chebbi

O velblouda nezavadíte

Kempy v poušti Erg Chebbi

Zajímavé tipy a rady na cestu do pouště

Sleduj nás na Instagramu

1. Rabat

2. Casablanca

3. Marakéš

4. Pohoří Atlas

5. Ait Ben Haddou

6. Cesta do pouště a na dromedáry!

7. Typická Yoga class

8. Surfování

9. Agadir

Sleduj nás na Instagramu

Obsah článku

Tip #1 – Letadlo ✈️

Tip #2 – Auto 🚗

Tip #3 – Veřejná doprava 🚌🚅

Tip #4 – Tajný a bláznivý tip

Sleduj nás na Instagramu

Výšlap na kleť

Kudy NA KLEŤ

TRASY VEDOUCÍ NA VRCHOL KLETI

na kleť z českého krumlova

Na kleť z parkoviště

RESTAURACE NA KLETI

LÍBÍ SE TI OBSAH, KTERÝ TVOŘÍME?

ROZHLEDNA KLEŤ

PÁR Zajímavosti na závěr

SLEDUJ NÁS NA INSTAGRAMU

Sicílie na vlastní pěst

Žebříček TOP 6 míst na Sicílii

1. KATÁNIE

2. TAORMINA A OKOLÍ

3. VULKÁN ETNA

4. SyRACUSA

5. rAGUSA

6. PALERMO

Pár tipů na závěr

Kdy na sicílii vyrazit

PŮJČENÍ AUTA

UBYTOVÁNÍ NA SICÍLII

PLACENÍ NA SICÍLII

Sleduj nás na instagramu

Máme toho u nás mnohem víc!

VÝSTUP NA OLYMP

PLÁN CESTY VÝSTUPU NA OLYMP

z Refugi na vrchol skala