Doubtful Sound – název klame!

Cestuj s batohem se tentokráte vydalo na další velký výlet. Náš zélandský čas pomalu nabírá konců. Přátel, zážitků a vritých vzpomínek máme nesčetně. Poslední týdny trávíme hlavně prací, doslova od rána do večera. Tolik odpracovaných hodin už asi dva kluci z Budějc mít nikdy nebudou, a to možná z důvodu, že už nikdy nebudou (respektive nechtějí) pracovat.

Asi už jste pochopili, že jsme byli na pokraji psychického úmrtí. Vzpruha přišla od kamaráda Romana, který nás pozval na cruise. Nakrmit krávy, zkontrolovat ohrady, sbalit batoh a valíme směr Queenstown. Zase ten Queenstown, pokud se někam budeme chtít vrátit v budoucnu, bude to právě tohle město!

ZPĚT K DOUBTFUL SOUND.

Pradávní Maorové nazývají Doubtuful Sound, Patea – The place of silence. Do češtiny zní překlad stroze, proto zůstaneme raději u anglického.

Nachází se v oblasti Jižního ostrova Nového Zélandu zvané Fiordland National Park, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Více lidí navštěvuje známější, vzdálenější a cenově dostupnější Milford Sound. Nelze říct, že je jedna lepší nebo horší. Doubtful Sound není turisticky tak vytížený jako Milford Sound, logicky.

Operují zde pouze dvě společnosti Real Journey´s a Go Orange. Mimo jiné Real Journey´s byla vůbec první společnost. Cruise je podstsatně dražší a časově delší. I po stránce cestovní.

HARMONOGRAM CELÉ CRUISE.

Cruise začíná u jezera Manapouri v přístavu příhodně zvaném Pearl Harbour. Žádné nečekané nálety nás nepostihly a se společností Real Journey´s jsme asi 45 minut překonávali jezero Manapouri. Na lodi jsou zdarma teplé nápoje (rozpustná káva a čaj) a placený bar.

Plavba končí u vodní elektrárny na druhém břehu jezera Manapouri. Odtud okamžitě nasedáme na autobus a skrze Wilmot Pass (jedna z nejdražších stavěných cest Zélandu) se dostáváme do oblasti Doubtful Sound. Jízda zabrala necelou hodinu a během ní řidič dělá zastávky. Zéland hlavně prezentuje neustále své ptactvo a flóru.

Plavení se skrze Doubtful zabere tři hodiny a opravdu ten čas stojí za to! Okrem okružní plavby zajíždí loď i do jednotlivých ramen (First arm, Crooked Arm a Hall Arm), kde jsou vskutku dechberoucí pohledy. Na samotném konci se dostáváme na otevřené moře, kde se na kamenech vyhřívají lachtani, vlny se rozbíjí o skalnaté masivy a nebýt jistého rozumu, rádi bychom měli stejný život na háku jako oni lachtani.

OČEKÁVÁNÍ.

Sound jako Sound? Doubtful Sound nemá Mitre Peak jako jeho sok Milford Sound, za to po celou dobu máte fjordy jako na dlani. Očekávejte méně lidí, hlavně asiatů, proto celkový dojem bude osobitější a s místem jako kdyby splynete.

Důležité je určitě počasí, my jsme chytli mlhavo, kde místy vykukukovalo slunce. Je těžké plánovat, pořád tu chčije, a tak se spíš bavíme o štěstí. Při velmi špatném počasí společnost vrací peníze.

Očekávejte i přátelštější atmosféru personálu a ostatních turistů, protože plavby nejsou tolik frekventované jako na konkurenčním Milford Sound. Kapitán například vypne na pár minut motory, abyste mohli slyšet zvuky zvířecího světa nebo šumícího moře a nemá problém okřiknout hlučící lidi, aby nerušili dojmy ostatním.

CENY.

Cena za cruise, kteoru jsme absolvovali je 249$ bez oběda a vlastní dopravou do Manapouri. S obědem vyjde něco okolo 309$.

Overnight cruise stojí od 485$ do 800$, ale už jen program vypadá slibně. Večeře se snídaní, kayaking, private kabinka a noční pozorování hvězd.

S využitím slevového portálu bookme.co.nz se lze dostat na zajímavé ceny pro obě dvě varianty. Nebo navštívit přímo weby společností Real Journeys nebo Go Orange

NÁŠ NÁZOR.

Jak už jsme psali počasí nám neumožnilo vidět Doubtful v plné kráse, protože většinou bylo vše schované za mlhou, ale pokud se mlha rozptýlila, bylo to famózní. Nepočítaje cestu do samotného Doubtfulu je časově plavba stejná jako Milford Sound. Bylo ale zřejmé, že oproti Milfordu máte možnost pozorovat vysoko tyčící se fjordy po celou dobu.

Úžasné bylo když kapitán, i když za kormidlem se vystřídala asi celá posádka, vypl motory a zavelel ke klidu a prakticky jsme se jen nechali unášet a konečně jen nekonzumovali, ale nasávali tu pravou atmosféru, kdy zavládlo ticho.

Cruise za plnou částku bychom asi nešli a využili více komerční Milford Sound, na druhou stranu overnight cruise dle recenzí pár lidí je nezapomenutelná. Je fajn si zažít obojí a nedělat srovnávání, protože je jasné, že dostanete něco za 40$ a něco jiného za 250$. Nebo se pleteme?

Byl Vám tento článek užitečný, nebo Vás alespoň bavil obsahem? Budeme rádi za jakoukoli zpětnou vazbu a sdílení. Další recenze a články z našich cest můžete sledovat v sekci „Recenze“ a „Blog“ nebo na našich sociálních sítích. Pokud Cestujete s batohem ať už po světě nebo v naší rodné zemi a vásnivě své cesty sdílíte, přidejte hastag #cestujsbatohem a přidejte se k nám!

Pišta a Karlík

Mokrá zábava canyoning

Asi tak týden nazpět jsme mohli vyzkoušet adrenalinovou aktivitu canyoning v místech okolo města Queenstown. Queenstown, místo, kde adrenalin čiší na každém rohu a nabídka je tak nepřeberná, že je potřeba plných kapes geldů.

Náš společný přítel z cest nám jednou pověděl, že backpacker tvrdý chléb má, pravda! Zároveň ale my backpackeři (na půl socky) potkáváme podobné lidi se stejnými zájmy a odlišnými pracemi. Co z toho plyne?

Seznamovat se na cestách s lidmi, tvořit přátelství, vyměňovat si navzájem své dovednosti a nebo prostě jen dělat radost, se do budoucna oplatí!

JAK TO TEDA BYLO?

Kanadská kamarádka Tab má anglickou kamarádku Rachel, která provádí Canyoning jako instruktor a zrovna potřebovala tři dobrovolníky, aby si mohla vyzkoušet své skills při zkouškách na vyšší level instruktora. Zjednodušeně…prostě jsme stáli uprostřed parku napůl v náladě, napůl v euforii a příležitost jsme vzali.

Kdo by to nebral zadarmo? Normální cena je okolo 200 NZD.

Spontánost, důvod proč nemáme rádi strojené akce Najednou stojíme nahatí na parkovišti mezi lidmi, strojíme své výstroje a jdeme se bavit.

Canyoning je směska sportů jako lezení po skalách, plavání, hiking… Už se ale nikdo nezmiňuje, že je ve studené vodě s teplotou 10 stupňů (hlavně na Zélandu). Ano, měli jsme neopren, ale k čemu je, když máte holé ruce a hlavu? Voda pomalu stéká za neoprenem až dolu mezi půlky. Mám pocit, že jsem byl i chvilku ICE CUBE , ale probral jsem se při dalším pádu do ledové vody.

JAK CANYONING PROBÍHÁ?

Nejprve výšlap s oblečenou výstrojí nad kaňon (rozhodně si neutahujte záchranou vestu, protože v kopci začnete fialového parťáka za sebou slyšet fuňet a pomalu resuscitovat) a poté slanění do místa, kde dobrodružství začalo!

Cestou brození ledovou vodou, skoky z vysokých ale i nízkých skoků, unášení se proudem a proplouvání mezi úzkými kaňony a další slaňování několik desítek metrů. Také jsme rýžovali zlato a proplouvali pod vodopády. Průběh aktivity nás neustále držel v napětí, co přijde dál.

Příroda je mocná a lidé dokáží vymyslet lecjaké kraviny, proto neváhejte a vyzkoušejte! Sice budete mít lehké omrzliny, kluci svůj tic tac trochu smrsklý, ale po usušení a teplém nápoji bude vše zase růžové, teda větší.

Rachel určitě ocení pokud využijete její služby. Zábavná, pozorná a hlavně instruktorka, která v rámci mezí demonstruje a posléze nechá vyzkoušet všemožné věci. Najdete ji ve společnosti Canyoning Queenstown.

Cestujte s batohem a pokud máte i Vy zkušenosti s Canyoningem, přidejte k fotkám hastag #cestujsbatohem a podělte se s námi o Vaší zkušenost.

Bavte se!

Pišta a Karlos, Cestuj s batohem