Chystáte se plánovat cestu a hledáte inspiraci nebo zajímavé tipy? Jste tu správně. Tento článek je zaměřený na zajímavé tipy, které využijete během celé cesty po Maroku. Inspiraci na zajímavá místa naleznete zde. Jste dobrodruzi? Pak musíte vyzkoušet přespání v poušti.

Tip č.1 – Naučte se základní fráze arabštiny

Stejně jako v každé zemi, kde není angličtina populární je vhodné se naučit pár základních frází. Nejde o to být lingvista, ale v zásadě je fajn umět poděkovat, poprosit a pozdravit.

Tip č.2 – Nepijte vodu z vodovodu

Pravidlo, které platí snad všude mimo Evropu a další vybrané země. Kupujte si raději balenou vodu, kterou používejte na pití, ale třeba i čištění zubů. Předejdete tak tomu, že dovolená bude prvních pár dní spíš peklem.

Tip č.3 – Smlouvejte

Jedete do arabské země, smlouvání je vyžadováno. Nebojte se vypálit nesmyslnou cenu, která by mohla obchodníka urazit. Vždy dojdete k nějakému kompromisu. Vedou se debaty o tom, zda je v těchto zemích vhodné smlouvat. Já myslím, že ano. Pro tyto lidi je důležité udělat obchod, a pokud k tomu dopomůže smlouvání, tak je to výhra pro obě strany.

Tip č.4 – Návštěvy mešit nepodceňujte

To platí hlavně pro ženy. Základní pravidla pro vstup do mešit jsou:

• Zahalená ramena
• Zahalená kolena
• Zakryté vlasy (to se až tolik nevyžaduje)
• Muži by měli mít dlouhé kalhoty

Pro všechny platí mít zuté boty.

Tip č.5 – Ubytování

Ubytování nejčastěji seženete skrze booking a airbnb. Pro náročnější cestovatele je možnost také na blind.

Tip č.6 – Hotovost vs. placení kartou

Oboje je možné. Ve velkých městech zaplatíte kartou v lepších podnicích. Tam, kde vidíte, že místní posedávají spíše očekávejte platbu v hotovosti. Hotovost si můžete buď vybrat z bankomatů (ty si účtují zhruba 30 dirhamů za výběr), nebo ji směnit ve směnárnách.

Tip č.7 – Alkohol

Maroko byla pro mě první návštěva arabské země. Pokud je tomu tak i pro vás, vězte, že alkohol není na každém rohu a v každém obchodu. Ve větším městech naleznete ve vyhrazených liquor storech, v menších musíte narazit na nějaké obchodníka nebo palíře. Uvidíte. Teda po požití alkoholu od samo palírníka je to vabank.

Tip č.8 – Nebuďte překvapeni, jak hezká nádraží jsou

Každé marocké vlakové nádraží je neuvěřitelně hezké a moderní. V každém nádraží je mnoho obchodů a kaváren.

Tip č.9 – Haš-iš

Jeden místní člověk, říkal jednomu našemu kamarádovi, že nejlepší materiál seženete v horách nad městem Chefchaouen. Tento materiál ochutnal náš kamarád v Taghazoutu a byla to prý velmi příjemná zkušenost. Takový malý tip – když nebudete mít na jihu Maroka zájem o koupi suvenýrů, ani nebudete chtít taxi, jako poslední možnost vám bude nabídnut haš-iš.

Tip č.10 – Doprava po Maroku

Veřejná doprava je velmi spolehlivá. Vlaky jezdí téměř na minutu přesně, je ale nutné si rezervovat místo v dálkových vlacích. Kdyby se náhodou stalo, že vám někdo sedí na místě, ukažte mu místenku a nedejte se. Váš protivník se taky nedá, a i když bude jasně zřejmé, že vám sedí na místě, bude zarputile tvrdit, že tomu tak není. Problém vyřeší průvodčí případně máte smůlu.

Tip č.11 – Ochutnej Tajine

Ale všechno má své meze. Hlavně se ho nepřejez, protože pak budeš celou dobu jako Karel jíst boloňské špagety a pizzu.

Tip č.12 – Volání k modlitbě je příležitost se nechat ukolébat

Volání k modlitbám má v Maroku nějaký program. První modlitby bývají v brzkých ranních hodinách. Někoho může toto volání budit, na mě to působilo jako ukolébavka. Pokaždé, když se rozezněl megafon s voláním, spal jsem jak zabitý.

Tip č.13 – Nauč něco marocké děti

Co takhle při zastávce na poušť naučit něco malé africké dětičky? Karel se toho zhosti s grácií.

Tip č.14 – Party marockých obyvatel

Pořádně zapařit, to je oč tu běží. Akorát, že vůbec. Muslimové by správně neměli pít alkohol. Klasická marocká oslava tak probíhá trochu jinak, než jsme zvyklí. Energicky, s čajem a povídáním si.

Samozřejmě naleznete i několik restaurací a barů, kde vám nalejí alkohol. Maročané chodí do barů, které mají zahalená okna a v baru je úplná tma. Proč? Aby je bůh neviděl, jak chlastají. Co bůh nevidí, to se nestalo.

Tip č.15 – Městská daň z ubytování

Ať už si rezervujete ubytování skrze Booking nebo AirBnb, bude vám účtována městská daň, kterou si každé město určuje samo. Tato daň je pak používaná na opravu a budování komunitních míst v daném městě. Přímo se tak podílíte na tvorbě kvalitnějších podmínek pro život.

Tip č.16 – Zapamatuj si kód, který ti napíše úředník do pasu

Při vstupu do Maroka budete muset předstoupit před hraniční kontrolu. Ta vám udělí oficiální vízum a propustí vás do země na 30 dní. Zároveň vám administrativní pracovník napíše do pasu pod udělené vízum číslo. Toto číslo značí vaši identitu převedenou na „marocký pas“ tzn., že pokud svůj pas ztratíte/ zapomenete a budete se muset identifikovat, je nutné si pamatovat ono číslo pod marockým vízem.  

Jediné, k čemu jsem se při cestě do Maroka upínal byla jízda na velbloudech do pouště. Tam strávit noc, opít se a pozorovat ty nejjasnější hvězdy, jaké jsem kdy měl možnost vidět. Ráno se sbalit, osedlat znovu velblouda a vyrazit směr civilizace. Tento příběh se opravdu stal, akorát má několik drobných úprav. Celou pravdu o Erg Chebbi naleznete na řádcích níže.  

Další inspiraci k Maroku si můžete přečíst zde. Je libo do Evropy? Hledej zábavu zde.

Obsah

1. Jak se dostat do Merzouga
2. Kolik mě to bude stát a na jak dlouho
3. Itinerář třídenní cesty
4. Není poušť jako poušť
5. O velblouda nezavadíte
6. Kempy v poušti
7. Zajímavé tipy a rady

Jak se dostat do Merzouga

Zásadní otázka, na kterou je důležité si odpovědět jako první. Vesměs máte dvě možnosti – po vlastní ose nebo s agenturou. Po vlastní ose si vše zařídíte sami (odhad nákladů nedokážu specifikovat). Při využití agentury už budeme sdílenější.

Rozhodli jsme se totiž v našem nabitém programu vyčlenit 3 dny, které věnujeme tomuto zážitku. Volili jsme cestu pohodlí před cestou nekonečného zařizování a plánování. Na internetu jsme si našli výpis agentur a podle různých hodnocení (Google, Tripadvisor) jsme si i vybrali.

Pro ty, pro které by to mohlo být až příliš náročné, stačí zadat do google tento vyhledávají dotaz „desert trip marrakech“

Do Merzouga a dále do pouště Erg Chebbi jsme proto vyráželi z Marakéše. Druhou velmi častou a o pár hodin kratší je cesta z Fesu.

Kolik mě to bude stát a na jak dlouho

Pokud si stejně jako my zvolíte agenturu, můžete si vybrat z dvoudenního nebo třídenního balíčku. Osobně bych doporučil třídenní, protože cesta z Marakéše je opravdu dlouhá a místy i nekomfortní. Tím, že je rozložená do několika dní, nebudete mít takový pocit „rozbitosti své tělové schránky i mysli“.

Agenturu, kterou jsme zvolili my, najdete zde.

Naše tour teda stála 89€, a když jsem to na té dlouhé cestě počítal, je to zhruba stejně jako kdybyste jeli po vlastní ose. Pro fajnšmekry – kalkulací nákladů jsem odhadl, že hrubý zisk z jednoho člověka (před odečtením úplatků různým kontrolám) činí zhruba 15-20€.

Obrázek ukazuje záznam konverzace mezi mnou a jakýmsi operátorem, který zážitek zprostředkuje. To, co není zahrnuto v ceně, vás vyjde na zhruba 20€ během celých 3 dnů.

Itinerář třídenní cesty do pouště Erg Chebbi

Den první

První den ráno vás řidič vyzvedne přímo u ubytování a odveze vás na místo hlavního odjezdu. Nebuďte překvapeni množstvím aut a lidí, kteří vyrážejí s vámi. Poušť je dostatečně velká pro všechny. Skupinka, do které jsme byli určeni byla velmi příjemná.

Ihned po rozřazení jsme vyrazili vstříc pohoří Atlas, k prvním zastávce Ait Ben Haddou, dále do Ouarzazate a Dades Valley , kde jsme i nocovali. Takto se to může zdát málo a příliš krátké. Věřte, že cesta je opravdu dlouhá a zastávky byly proto velmi příjemné.

„Co dělat po cestě? Ještě při cestě z Rabatu do Marakéše jsme si vymysleli hru – hádej, kdo jsem. Hra se zvrtla do také podoby, že stačilo říct slovo MÁM a celá naše skupinka hned věděla, co máme dělat“

Ubytování bylo v údolí, velmi hezké a bez alkoholu. Berberské whiskey bylo ale spousty.

Den druhý

Platí přímá úměra, čím dříve vyrazíte z ubytování, tím dříve budete v poušti. Náš řidič byl velmi agilní, a tak trochu se vzhledem podobal mému vlastnímu otci, že brzo ráno zavelel a celá skupina vyrazila jako první na cestu.

První zastávka byla v Todra Gorge, kde jsme měli možnost vidět zblízka výrobu tradičních koberců. Bylo velmi komfortní, že nás nikdo nenutil si nic koupit. Pokud byste ale měli zájem si něco koupit, tak můžete. Berbeři povýšili starověké obchodování na moderní level. Můžete si koberec vybrat, zaplatit a oni vám ho pošlou domu.

Předposlední zastávkou před Merzouga byla Toudgha El Oulia – krásné údolí, které neuvěřitelně hraje barvama.

Konečně dorážíme do Merzougy. Díky tomu, že jsme neměli tolik věcí, jsme ihned mohli osedlat dromedára a čekat, než tak učiní všichni ve skupině. Jakmile byla karavana připravená vyrazili jsme.  

Měli jsme štěstí, že jsme dorazili tak brzo, proto jsme mohli v plné kráse vidět západ slunce… který byl k nám zády :D. Nic na zbyt, zážitek to byl i tak fenomenální. Zapadající slunce osvětluje během celé cesty každý kousek dun a hraje si tak krásně s barvami, že si budete připadat jak splašený Číňan, co má potřebu vše fotit.

Karavana jde velmi pomalu – zhruba stejně rychle jako lidská chůze. Ano, karavanu vede člověk, který jde pěšky.

Po zhruba hodině a půl jsme dorazili do kempu v takové krásné oáze. Pár stanů, ohniště a několik stolů tvořily celek našeho tábořiště. Ve stanu byla taková tma, že večer bylo více vidět venku než uvnitř stanu. To samé platí i o teplotě, která obzvlášť večer nebyla příliš komfortní.

K večeři při svíčkách se podával na ohni připravený tajine s marockým chlebem a polévka. Nemám moc rád, když nevidím, co jím, obzvlášť v poušti, kde není elektrika a jídlo vám vaří někdo, kdo si slušně přihnul. Bylo to ale velmi chutné. Jen ty střevní problémy mě trápí ještě při psaní tohoto článku.

Den třetí

Každá sranda jednou končí. Do „základního tábora“ mimo poušť se můžete dostat znovu za pomocí dromedárů, nebo nějakou buginou. Zvolili jsme buginu a bylo to skvělý – je to jako na horské dráze, kdy vyjedete na nejvyšší bod a téměř s 90° sklonem se řítíte z duny dolu.

V tábořišti jsme si dali snídani a hned jsme vyrazili na dlouhou 10 hodinou cestu do Marakeše, kam jsme dorazili zhruba okolo 9 hodiny večer.

Není poušť jako poušt – o marocké Erg Chebbi

Sahara zasahuje do Maroka v naprostém minimu. Písčité duny, které se zde nacházejí jsou spíše nafoukaný písek. Je pozoruhodné, že nejvyšší duna v marocké poušti měří zhruba 150 m.

Kdyby vás zajímalo více o pouštích, učinil jsem za jízdy z vyscreenovaných článků rychlokurz pouštního podloží a struktury pouští po celém světě. Napište a dozvíte se víc.

O velblouda nezavadíte

Bohužel, i přesto, že agentura uvádí „Camel treks“, pravda je jiná. V Maroku se žádní velbloudi nenachází. Dvouhrbé velbloudy naleznete dle Wikipedie pouze ve střední Asii a mongolských pouštích.

V severní Africe se vyskytují pouze dromedáři. To ale není nic proti ničemu. Ne, nemusíte si klást otázku: „Jak se na jednom hrbu asi, tak sedí?“. Dromedár má na hrbu speciální sedlo, které je jakž takž komfortní.

Kempy v poušti Erg Chebbi

Agentura vám nabídne na výběr ze dvou kempů. První kemp je základní – bez elektřiny, vody a světla. To byla přesně naše volba. Druhý kemp má elektřinu, záchod a světlo. Tento kemp vám vlastně za příplatek říká, že vás okrade o unikátní zážitek, který byste jinak mohli mít.

V námi zvoleném kempu jsme měli večeři při svíčkách a zábavu u ohně, o kterou se postarali značně veselí Berbeři. Velkou chybou bylo, že jsme s sebou měli pouze jednu třetinku piva.

Zajímavé tipy a rady na cestu do pouště

1. Počasí je na poušti jiné přes den a jiné večer – připravte se, že teploty se rapidně promění. V zimě je na poušti něco okolo 24°, večer okolo -1°.

2. Pozorování nejjasnějších hvězd – když jste na poušti, kde je jen žlutý písek, čistá obloha a zářící měsíc tak jasně, že nepotřebujete ani žádné jiné světlo, hvězdy se pozorují velmi špatně. Bohužel hvězdná obloha je spíše za odměnu.

3. Zvířata na poušti – máte obavu ze zvířat? Tak vyražte na poušť v zimě. To jsou hadi, štíři a jiné potvory zahrabané hluboko pod zemí.

4. Alkohol na poušti – co si nekoupíte před cestou v liqour store, nebudete mít. Po cestě nebyla žádná možnost (kromě hotelu), koupit si alkohol.

5. Očekávání – kdo nemá očekávání, není zklamaný. Já střídmé očekávání měl a zklamaný jsem rozhodně nebyl. Musíte mít na paměti, že kdy jedete s agenturou, jedete s mnoha dalšími lidmi. Vždy záleží, jaký úhel pohledu si při zažívání cesty zvolíte. Podle toho se pak bavíte, nebo budete naštvaní.6.Nevezte si s sebou tolik věcí – my měli krosničku, kterou jsme si mohli s sebou vzít na dromedára. Stále jsme tak měli všechny věci u sebe. Pokud jedete s kufrem, raději ho někde nechte.

Maroko je zemí všeho, tedy pro každého. Hory, poušť, moře a ideální počasí během celého roku. Jak uvidíte dále, nouze o zážitky nebude. Spíš budete mít starosti s tím, jak to celé naplánovat, aby vám nic neuniklo. K mému překvapení a možná i neznalosti je Maroko až nebývale velké. Pokud si dáváte otázku co vidět v Maroku – rozhodně nepodceňte celkovou dobu plánované cesty a dobře si předem vytipujte itinerář cesty (alespoň nějaký rámec).

Každé místo, které zde bude zmíněno jsme si vyzkoušeli až teda na surfování – neumíme to, ale hrozně moc bychom chtěli. Pořád o tom mluvíme – stejně jako o další přednášce, ale zatím jsme to neudělali.

1. Rabat

Návštěvu hlavního města jsme vzali hopem, respektive rychleji, než bys řekl švec. Moc jsme toho vidět nestihli, pokud ale i tak prahnete po tom něco málo vidět, pak stojí za návštěvu dle různých průvodců:

• Mausoleum Mohammeda V. a Hassanova věž
• Medina
• Pevnost Kasbah

2. Casablanca

Známá především díky kultovnímu filmu Casablanca z roku 1942 (černobílý). Uvádím to proto, že ne každý může být fanouškem černobílých filmů (třeba jako já). Casablanca by měla být o něco zajímavější, co do památek a zážitků.

Z Rabatu jsme se přesunuli do Casablancy vlakem. Hromadná doprava je v Maroku velmi spolehlivá, je ale dobré mít na paměti, že dálkové vlaky přepravují Maročany přes celou zemi. Je nutné si tedy rezervovat své místo. (odkaz na článek tipy a rady). Jakmile jsme vystoupili, utíkali jsme na ubytování a poté rovnou k největšímu highlightu – mešita Hassana II.

Mešita dokončená roku 1993 pojme na celé své ploše v době ramadánu až 105 000 lidí, kteří se přicházejí modlit. Mešita je unikátní hned z několika důvodů:

• Propojení tří živlů – voda, vzduch a země
• Střecha, která se během ramadánu otevírá a propojuje tak všechny tři živly
• Největší minaret na světě (200 metrů vysoký).

Do mešity se určitě běžte podívat, je to spektakulární zážitek. Vstupné je zhruba 200 Kč a v ceně máte průvodce a když půjdete pozdě na prohlídku, tak i odvoz golfovým vozíkem.

Ve městě jsme příliš času netrávili. Vydali jsme se na pobřežní vycházku z chudinské části až mezi pracháče. Celé pobřeží je téměř písčité, doplněné výhledem na mešitu.

Na druhý den ráno jsme navštívili starou Medinu a zamířili na nádraží.

3. Marakéš

Mekka obchodu a turistů. Koncetrace zahraničních turistů je v tomto městě jednoznačně největší. Z Rabatu se sem vlakem dostanete za necelé 4 hodiny. Marakéš jako každé město je defacto stejné – mešita, Medina a trhy. To pravé dobrodružství se odehrává jinde, ale k tomu až za chvíli.

V Marakéši jsme se vydali hned po ubytování do staré Mediny, právě tam je i jedno z největších tržišť v Maroku. Poprvé jsem měl tak možnost vidět „Hadaře“, který při hře na píšťalu ovládá kobru. Zdenička si dodnes myslí, že to byly pouze atrapy a ke všemu ještě na baterky. Máme na to rozdílný názor. Já si myslím, že syčející had, který se hýbe je pro mě dostatečně živý.

Svou velikostí je trh a celá Medina příležitostí k tomu smlouvat!

Důvod, proč jsme se vydali do Marakéše byla příležitost zažít noc na Sahaře (více o tomto zážitku zde)

4. Pohoří Atlas

Pohořím jsme pouze projížděli, nicméně i ty pohledy stály za to. Marocké hory jsou příležitostí pro horolezce a nadšené turisty. Pokud budete mít čas a zároveň i vhodný dopravní prostředek určitě se vydejte na nejvyšší vrchol Maroka – Mt. Toubkal. Více o výšlapu zde.

5. Ait Ben Haddou

Co vidět v Maroku dále je určitě filmařský ráj severní Afriky. Zatím jste o něm neslyšeli? My do té doby taky ne. Určitě vám budou ale známé filmy Mumie, Gladiátor nebo Princ z Persie. Filmaři si toto poutní místo oblíbili natolik, že se sem od roku 1960 pravidelně vracejí. Ait Ben Haddou je městečko rozdělené na starou a novou část. Původní obyvatelé staré části žili v podmínkách, které jim v moderním životě neumožňovaly žít důstojně, a tak byla vystavena část nová.

Tu starou využívají filmaři (jedná se o lokalitu, která je pro ně velmi levná) a místní průvodci k tomu, aby si vydělali nějaký ten dirham. Při procházce starou částí vyzkoušejte určitě berberskou whiskey. Na té si ujížděl i velikán Maximus Decimus Meridius (Russel Crowe). Čaj je totiž pro místní kulturu nejoblíbenější nápoj.

Kousek od tohoto místa se mimo jiné nachází takový druhý Hollywood. V nedalekém městě Ouarzazate se nachází největší filmový ateliér s mnoha studii. Když budete mít štěstí narazíte tu i na Brada Pitta – ten si tu za pár šušňů koupil dům.

6. Cesta do pouště a na dromedáry!

Jen si to představte – karavana se vydává za horkého slunného odpoledne vstříc písečným dunám. Vy jako nebojácný „evropský Berber“ sedíte na hrbu dromedára a užíváte si pohledů do nekonečných dun. Karavana při západu slunce přichází na místo podobné pouštní oáze, rozbije tábor a přečká noc ve stanech – bez elektřiny, vody a civilizace. Je to něco, co byste rádi zažili? Toto místo je odpovědí na původní otázku co vidět v Maroku!

Číst více

7. Typická Yoga class

Jih Maroka je hlavně o druhu pohody – moře, surfování a yoga. Nejen maročtí ale i zahraniční instruktoři nabízejí v každém přímořském městě tzv. yoga retreats. Týdenní pobyty, během kterých praktikujete většinou dvakrát denně yogu.

Jedna z lekcí probíhá nejčastěji brzy ráno při východu slunce a druhá lekce zase při západu. Pokud nechcete absolvovat celý týdenní pobyt jako my, tak je řešení dojít do zřetelně označené budovy nápisem „YOGA“ a zeptat se na single lekci yogy.

8. Surfování

Jižní pobřeží Maroka je surfařským rájem, do kterého se stahují všichni milovníci tohoto vodního sportu. Dle referencí a vlastního zážitku můžeme doporučit lokality Taghazout a Imsouane.

Určitě bychom k surfování nevolili přímo Agadir, ale právě severnější města v dojezdové vzdálenosti. Taxíkem se tam dostanete zhruba za 150 dirhamů. Autobusem za necelých 30 dirhamů. Nutno ale počítat s časem, který cestováním strávíte.

9. Agadir

Agadir je město v rekonstrukci a je to opravdu znát – bagry všude kam se podíváte. Právě zde jsme pouze dotankovali alkoholické nápoje a zamířili do Taghazout. Liquor stores jsou zde velmi koncentrované.

Za zmínku taky stojí západ slunce na největší pláži, jedno z největších marockých tržišť – Souk El Had nebo návštěva kulturní památky Kasbah Agadir Oufellah. Ale pozor! Kasbah se nachází v nadmořské výšce 216 m.n.m. a výšlap je místy natolik nebezpečný, že byla zřízena kabinová lanová dráha.

Pokud půjdete navštívit Souk El Had určitě si vyhraďte hodinku až tři. Tržiště vás pohltí svou velikostí, nic takového jsem zatím neviděl. Smlouvání povoleno u každého obchůdku. Můžete si vysmlouvat třeba postel s ručně vydlabanou dekorací. K tržišti pohodlně dojdete pěšky.

Snad tento článek s tipy co vidět v Maroku splnil vaše očekávání a vaše touha navštívit tuto zemi je o to větší! 🙂